SPJMS

BRD/BRDO116 n./m.

1 I a Brd4, Brdo32; Brda17, Brdy10; Zadní Brdo, Malé brdo, Ostrý brd, Zelený brd, Suchý brd, Obecní brdo, Kadeřábkovo brdo, Kozí brd; Přední2/Zadní2 brda, Holé brdy b Na brdě11, Na Brdě4, Na Brdu, Nad brdem, Pod brdem, Pod Brdem2, V brdě, Za brdem2; Na brdách, Na Brdách, Na brdech7, Na Brdech3, Na brdoch, Na Brdoch, Pod Brdy, U Brdů, Za Brdy
2 a kopec37, les30, pole17, hon5, pastvina4, kopce, louka, louky, skála, zahrada b les17, pole17, kopec9, hon6, pastvina
3 Do PJ vstupuje nář. apel. brdo n. / brd m. v sg. nebo pl. formě. PJ jsou bezpředložková i předložková: PJ s předl. na jsou často variantní s bezpředložkovým pojmenováním, PJ s předl. nad, pod, za, u pojmenovávají objekty v příslušném prostorovém vztahu k hřebeni obecně zvanému brd(o) nebo nesoucímu PJ Brd(o). Starší apel. brdo n., označující hřeben o několika vrcholech, přirozeně přecházelo k plurálu, kde zřejmě došlo k dalšímu přechodu od méně častého neutra k častějšímu maskulinu (jde o jev doložený také v Čechách, srov. pohoří Brdy, MJ Brdy); odtud pak nový sg. brd m. (u nář. tvaru Na brdách/Brdach patrně nejde o izolovaný příklon k femininu, ale o unifikovaný tvar lok. pl. maskulin a neuter, která se v některých nářečích přiklonila k f. jako typ; obě doložená PJ byla zachycena právě v těchto oblastech: Makov BK, Paskov FM; srov. ČJA 4, 169–177). • Jen poměrně zřídka bylo jméno pro část kopcovitého terénu blíže specifikováno přívlastkem, a to nejčastěji podle polohy (Přední/Zadní b.), dále podle vlastnosti (Malé brdo, Ostrý/Zelený/Suchý/Kozí brd), někdy podle vlastnictví (Obecní/Kadeřábkovo brdo). • V předložkových PJ nelze zpravidla odlišit maskulinum od neutra, proto všechna PJ řadíme pod společné heslové slovo. • PJ byla zachycena ve středním západo-východním pruhu Moravy. Objevují se ve zvýšených polohách, ne však v nejvýše položených oblastech Českomoravské vrchoviny a Beskyd. • SPJČ BRDO. • Viz -brd-
Či