SPJMS

BÍLÝ259 adj.

1 I a Bílá3, Bílý3; Horní/Spodní bílá b Na bílé3, Na bílém, Pod Bílým, V bílé, Za bílým; Na bílých8 ♦ a Bílá strana, Bílá hora7, Bílá hůra/louka/skala3/skála7, Bílý břeh2/kopec10/kopeček, Bílý důl, Bílá hlína10, Bílý padělek, Bílá studénka2/studňa2/studně/voda12, Bílý potok6, Bílá labuť, Bílý vlk4, Bílá slípka, Bílá panna, Bílá Machová, Bílé kamení, Bílý kamen4/kameň5/kámen, Bílá osada, Bílá cesta6/stezka, Bílý dům/most3, Bílý kříž7; Bílé břehy/hory2/skalky/skaly/zmoly, Bílé líchy, Bílé hlíny8, Bílé potoky/studénky, Bílé husy2, Bílé domky/mostky/sloupky; Cesta k bílým šraňkům, Desáté u bílé hlíny, Louka pod Bílým, Most u Bílého kříža, Podhájčí u bílého kříže, Žleb pod Bílým; Dlouhé bílé hlíny, Malé bílé hlíny, Padělky za bílým kamenem, Velké paseky pod bílou skálou, Zahradiska u bílé skale b Na Bílém kopcu, Na bílé hlíně, Na bílém písku, Na Bílé vodě, Na Bílý hoře; Na Bílých husách; Na Bílém kameni, Nad bílou hlínou, Nad bílým kameněm, Pod bílou horou, Pod bílým kopcem, Pod bílou hlínou, Pod Bílým kameněm/kamením, Při Bílej studni, U bílého kopce, U bílé skale3, U Bílé skale2, U bílé skály, U Bílé skály2; U Bílých skal; U Bílého dola, U bílé hlíny9, U Bílé hlíny, U bílého písku, U bílej hlíny, U Bílej studně, U bílé studánky, U Bílé studénky, U bílé studně, U Bílé studně, U bílé studýnky/vody6, U Bílé vody; U Bílých studének; U bílé trnky, U bílé jedle, U Bílé růže, U Bílého vlka2, U bílého kohouta, U Bílého koníčka, U Bílého kamena, U bílého kameňa/kamene4, U Bílého kamene2, U bílého kameně; U bílých kamenů2; U bílé boudy, U Bílé cesty, U Bílého mostu, U bílého sádu, U bílého kříža6/kříže7, U Bílého kříže, U bílého křížka/křížku, V bílé skali; V bílých skalách, Za bílýma vratama; Za bílým křížem2; Na Lhotkách u bílého kříže II ♦ b U Bílého louky
2 a potok3, hon2, pole2, kopec, trať b pole13, louka2, hon, místo ♦ a pole33, kopec18, les18, hon14, potok9, skála9, cesta8, kříž7, louka7, m. č.7, studánka6, most5, pastvina4, budova2, hájovna2, hraniční kámen2, paseka2, trať2, lom, mlýn, můstky, průsmyk, rokle, sad, samota, studna, vinohrad b pole40, les33, louka10, místo6, hon4, pastvina4, hostinec3, m. č.3, kopec2, louky2, pozemek2, budova, hájovna, kaplička, kříž, lom, most, rybníček, rybník
3 Do PJ vstupuje adj. bílý, a to v substantivizované formě (méně početná skupina jmen) nebo v pozici shodného přívlastku (mnohem početnější skupina PJ). • Ve skupině PJ, jejichž základem je substant. adj., se nejčastěji dokládají dvouslovná jména s předložkou (převažuje v nich předl. na, např. Na bílé, Na bílých), méně častá jsou jednoslovná PJ (Bílý, Bílá), ojediněle se dokládají dvouslovná PJ s přívlastkem shodným (odlišujícím objekty podle polohy: Horní Bílá, Spodní Bílá). Ve Fryštáku ZL byla zapsána PJ Pod Bílým, Louka pod Bílým a Žleb pod Bílým, v nichž je obsaženo nedoložené PJ Bílý nebo Bílé. • Mezi PJ s přívlastkovým adj. bílý jsou nejčastější dvouslovná jména s přívlastkem shodným (např. Bílý důl, Bílá Machová), v nich adj. bílý rozvíjí především substantiva označující terénní útvary (skála, kopec, hora, břeh, zmola ‚rokle‘), materiály (hlína, kámen), vodní plochy a toky (voda, potok, studně), komunikace (cesta, stezka), části pozemků (padělek, líchy), zvířata (vlk, labuť, husy), lidské výtvory a stavby (kříž, dům, most, sloupky). • Téměř stejně početná jsou víceslovná PJ typu předl. + adj. + subst. (např. Na bílém písku; adj. bílý tu může být součástí vlastního jména relačního objektu, např. Pod Bílým kameněm). Převažuje v nich předl. u, méně časté jsou předložky na (některá tato PJ jsou variantní k PJ bezpředložkovým, např. trať Bílý kopec / Na Bílym kopcu Čáslavice TR) a pod, ojedinělé nad, v a za. Adj. bílý se zde pojí přibližně se stejným repertoárem substantiv jako u výše uvedeného typu (tj. adj. + subst.); neobjevily se názvy částí pozemků, byla však zaznamenána pojmenování rostlin (jedle, trnka, růže; např. PJ U bílé trnky). • Nečetné jsou skupiny víceslovných PJ, v nichž adj. bílý přísluší k postupně rozvíjejícímu přívlastku (např. Dlouhé bílé hlíny) nebo je opět součástí označení relačního objektu (jako u typu předl. + adj. + subst.), ale ve složitěji strukturovaném PJ (např. Podhéčí u bílého kříže, tj. podhájčí, nebo Velké paseky pod bílou skálou). • Užití adj. bílý k pojmenování určitého objektu (jmény bez předložek a s předl. na a v) je nejčastěji dáno barvou objektu, nemusí však být přímo bílá. Tu mívají spíše lidské výtvory, např. domy, kříže, mezníky, které bývají nabílené (např. PJ Bílý kříž; ironické PJ Bílý dům patřící administrativní budově Adamovských strojíren v Adamově BK však vzniklo přenesením pojmenování sídla amerického prezidenta), častěji jde o nějaký světlý odstín: pro objekty přírodního původu je udávána např. barva „bělavá, světlá, křídově žlutavá, světlošedá“, charakteristická pro pole se světlou půdou (např. Bílá hlína), pro nerosty jako křemen, vápenec, opuka (např. U bílýho kamene – dnes les, dříve lom v Budči ZR), pro prašné cesty. • Adj. bílý se uplatňuje i v PJ pro vodní plochy a toky s čistou, průzračnou vodou (potok Bílá voda v Lukově ZL) nebo oblázkovým či písčitým dnem, ale mohou tak být nazvány i vody znečištěné, např. mléčně zakalené, s bělavou usazeninou, s plísní objevující se v době sucha (Ho bily stodynke v Horních Kounicích ZN). • Jako „bílé“ jsou označovány listnaté, tedy světlé lesy (les Bílý kopec ve Studnici VY) v protikladu k lesům jehličnatým, nazývaným PJ s adj. černý (např. les Černá hora v Kurovicích KM: „vzrostlý smrkový les“). • Další motivací je výskyt určitého druhu zvířat v blízkosti pojmenovávaného objektu (např. v blízkosti lesa Bílé husy v Sudkově SU byla husí pastvina), jiná PJ jsou obrazná (např. hraniční kámen Bílá panna v Mašovicích ZN je ze světle šedého kamene a tvarem připomíná lidskou postavu). • Předložková PJ s bílý/Bílý vyjadřují polohu v blízkosti objektu světlé barvy, ať už takový objekt dosud existuje (skála Bilé kameň a přilehlý les U Bílého kamene v Hrabové SU), nebo o jeho existenci svědčí již jen PJ (pole U bílého kříže v Brodku u Konice PV: „U pole stával kdysi bíle nabarvený kříž.“). PJ s předložkou u vyjadřují rovněž místní přináležitost, např. hostinec U bílé růže ve Vyškově VY, hájovna U bílého vlka v Nížkovicích VY. - V některých PJ je využito protikladu bílý - černý (srov. ČERNÝ). Louky v Hostašovicích NJ se jmenují U bílé studně a U černé studně, lesy v Újezdě u Rosic BO Bílá slípka a Černý kohout; Bílá a Černá jsou PJ pro říčky (Bílá FM) stékající se z různých směrů v řeku Ostravici. Část obce Dobroslavice OP má název Za bílýma vratama, a ačkoli soupis PJ uvádí, že „na opačné straně byla železná vrata“ (tj. tmavá), PJ Za černýma vratama zde zaznamenáno nebylo. Další kontrast vyjadřují PJ s adj. bílý a červený, pojmenovávající budovy: odlišují stavby světle omítnuté od cihlových (např. Bílé domky a Červené domky Kojetín PR). • PJ se vyskytují na celém území Moravy a Slezska, s výjimkou Beskyd a též nížin stř. a již. Moravy. • SPJČ. • Viz -běl-/-bíl-
Km