SPJMS

ALEŠ3 m. OJ

1+2 I a Aleš hájovna, les, potok Bělkovice-Lašťany OL (Lašťany), Aleš hostinec Šternberk OL III ♦ a Alešovo pole za zámkem pole Dolní Rožínka ZR (Horní Rozsíčka)
3 PJ mají dvě východiska: 1) Ke konkrétnímu OJ Aleš se vztahuje pouze víceslovné PJ z Horní Rozsíčky; obsahuje přívlastkové poses. adj. od tohoto OJ odvozené. Pole bylo nazváno podle majitele. 2) PJ z Olomoucka mají východisko jiné (a ani v lidovém povědomí se s OJ Aleš nespojují: „původ není znám“). Vztahují se ke jménu potoka s oficiálním názvem Aleš; v Lašťanech, Šternberku, ale i jinde v okolí je potok „zvaný též Olešník“ (viz OLEŠNÍK). Je pravděpodobné, že se PJ Olešník ve středověku dostalo do kontaktu s němčinou. Na Šternbersku se už v raném středověku usazovali němečtí kolonisté, kteří toto jméno patrně přejali a přizpůsobili němčině: Olešník > *Öls, *Öl(e)sch nebo *Ols, *Ol(e)sch (srov. Olešnice > Oels, HŠ 2, 173). Podle něm. nářeční změny dlouhého (přízvučného) á v o se podoba Ol(e)sch počala chápat jako dialektová výslovnost jakoby „původního“ PJ *Al(e)sch, což při zpětném přejetí jména do češtiny vedlo ke vzniku podoby Aleš, s OJ Aleš však nespojované. – Jméno potoka Aleš se v Lašťanech přeneslo nejprve na jméno lesa, jímž potok protéká, později i na tamní hájovnu, ve Šternberku na pojmenování lesní restaurace. • SPJČ.
Šr