SPJMS

BRNO14 n.

1 I a Brno; Staré4 Brno, Kravské Brno b Na Brně4; Na Starém2 Brněa Díly k Brnu, Padělky u Brna
2 a m. č.4, kopec, les b m. č.5, les ♦ a pole2
3 PJ jsou formálně různorodá: zpravidla víceslovná (bylo zachyceno jen jedno jednoslovné), předložková i bezpředložková, s přívlastkem i bez přívlastku. Všechna se patrně vztahují k MJ Brno, což je staré jméno se základem brn- (pův. ‚špína‘, ‚kal‘, ‚hlína‘, ‚bláto‘, ‚bahno‘, ‚mokrá půda‘ apod.) označující velké krajské město. Pouze u dvou PJ pro pole (Díly k Brnu v Drásově BO a Padělky u Brna v Bosonohách BM), v nichž jméno B. jako součást předložkového spojení vyjadřuje relační objekt, je sémantický vztah mezi PJ a jménem B. přímý, nezprostředkovaný. U ostatních PJ, která zpravidla pojmenovávají místní části obcí a objevují se zhusta ve dvou až třech variantách (např. Staré Brno / Na Starém Brně / Na Brně ve Valašském Meziříčí VS (Poličné)), jde patrně o přenesená, nezřídka ironizující jména. Např. v Hodslavicích NJ (Kravské B.) „pův. pejorativní název – nebylo tam sedláků, jen domkaři, kteří chovali krávy“, nebo v Poličné „nevzhledná čtvrť za potokem. Byly zde škaredé chalupy“. Město Brno asi představovalo v očích venkovanů nepříliš vábné místo, k němuž pak místní část své obce přirovnali. O přenesení jde patrně i u PJ Na Brně v Jemnici TR, které zde označuje „skupinu domků. V dřívějších dobách se prý odtud vyjíždělo do Brna za prací“, a rovněž u PJ téhož znění v Rozseči nad Kunštátem BK, kde prý „je hranice povodí Svitavy a Svratky. Tyto řeky se stékají na Starém Brně – odtud asi název“. • PJ byla zachycena porůznu zejména na západní polovině Moravy. • IPJČ + MJ; HŠ 1, 110n.
Či