SPJMS

DEBŘE46 f.

1 I a Debřa8; Debře4; Zadní debřa, Malá/Velká debřa, Lánová debřa, Kršťáková/Pavlénská debřa, Bukovinská debřa, Židova3 debřa, Krškova/Skenova/Vidláčova/Volavcova/Zlámalova2 debřa, Baraní/Beraní/Kobylí/Ovčí debřa; Debřa pod kopcama, Debřa u Rybníček, Debřa u Váňového, Debřa v Nyglovým, Debřa za Dvořákovým b Nad debřou2, Na debři2, V debři2; Přes debře ♦ a Díly od Debře, Mesla v Debři
2 a les11, pole8, rokle6, hon3, potok3, sad2, skála2, lesík, louka, pastvina, údolí, žleb b pole5, louka, trať ♦ a louka, pole
3 Jednoslovná PJ vznikla ze sg. nebo pl. formy nář. apel. debřa, pl. debře ‚protáhlé údolí‘. Stč. podoba byla debř, dobr, na Moravě došlo k příklonu k převažujícímu typu feminin na -a. Jednoslovná PJ jsou častější v sg. tvaru. Územní rozsah PJ se kryje s nář. apel. pojmenováním údolí, srov. ČJA. Zřejmě proto se slovo debřa v PJ vyskytuje velmi často s přívlastkem, častěji shodným: uplatňují se adjektiva odvozená od pojmenování domácích zvířat, jež se v údolí pásávala (Baraní debřa, les, Líšná PR; Kobylí debřa, les, Chomýž KM), adjektiva vyjadřující velikost nebo polohu (Velká d., pole, Vrbka KM; Zadní debřa, les, Pavlovice u Přerova PR), vlastnictví (Židova d., les, Hlinsko PR; Krškova d., skála, Chvalčov KM) a také adj. odvozená od MJ (Bukovinská d., les, potok a údolí, Slavkov pod Hostýnem KM). Byla zapsána i víceslovná PJ, a to se slovem debřa rozvinutým přívlastkem neshodným (např. Debřa pod kopcama, pastvina a sad, Podolí PR) a rovněž taková, v nichž slovo debřa/Debřa pojmenovává relační objekt (např. Mésla v debři, louka Janovice KM). Řídká jsou dvojslovná PJ s předložkou (např. V debři, pole, Dřevohostice PR). • PJ se vyskytují soustředěně zejména na Přerovsku a Kroměřížsku. • ČJA 2, 126 údolí.
Bh