SPJMS

ČECH35 m. OJ

1 I b U německého Čecha III a Čechova2, Čechovo3; Čechovo u mostu b Na Čechově, Na Čechovém2, Před Čechové, U Čechových, Za Čechové; Na Čechových ♦ a Čechova špica, Čechova dolina/horka/niva, Čechův les, Čechova paseka, Čechovo pole, Čechův stav2, Čechových kříž, Čechův kříž4; Čechovy sady b Na Čechovém kopci, U Čechového buku, U Čechového kříže; V Čechových skalách; U Čechové louky pod dráhou; V lesách za Čechovým
2 a hon3, pole2, louka b pole5, hon, les, louka, paseka, sad ♦ a kříž4, hon3, les2, rybník2, louka, m. č., park, pastvina, pole b les3, hon, kopec, louka, pole
3 PJ obsahují jednak etnonymum Čech (les U německého Čecha v Újezdu u Rosic BO; CPO 1825 Beim deutschen Böhm), jednak poses. adj. odvozené od OJ Čech, a to v substantivizované formě (např. pole Čechovo v Hodoníně HO) nebo ve funkci shodného přívlastku (např. les Čechů les v Popelíně JH; zde s nář. sufixem -ů < -ův). Poses. adj. bylo zaznamenáno mj. v nář. tvaru složeného sklonění (např. pole U Čechového buku ve Studené JH (Velkém Jeníkově)). • Nejčastější jsou dvouslovná PJ s přívlastkem shodným, poses. adj. v nich rozvíjí např. subst. označující terénní útvary a porosty (dolina, horka, niva, les), pozemky zasažené lidskou činností (pole, paseka, sady), lidská díla (stav ‚rybník‘, kříž). • Bezpředložková PJ a jména s předložkami na a v (kromě víceslovného PJ V lesách za Čechovým) pojmenovávají objekty podle majitele (např. pastvina Čechova niva Skorotice ZR) nebo zřizovatele (kříž Čechových kříž v Týnci BV „dal postavit otec za padlého syna“); park Čechovy sady ve Velkém Meziříčí ZR byl pojmenován „na počest starosty Vlad. Čecha, bratra básníka Svatopluka Čecha“. • Objekty s předložkovými PJ (s předl. před, za, u) byly pojmenovány podle polohy u Čechova majetku nebo obydlí (např. pole Za Čechové v Paměticích BK leží „za statkem rolníka Čecha“). • PJ se vyskytují především na záp. Moravě (v okr. ZR, TR, JH, SY a na sz. Blanensku).
Km