SPJMS

brloh-

• K apel. brloh, starému slovanskému slovu. Podle Mch první část z l-ového příčestí *bьrlъ ‚rozházený, rozmrvený‘, druhá část z *logъ k ležet, ložit, celé slovo pak lze chápat jako zkráceninu z *bьrlo-logъ nebo *bьro-logъ; konkrétní obecný význam Mch neuvádí, jen specifické významy v jednotlivých slovan. jazycích (pol. barlóg ‚pelech ze zdrchané slámy‘; slovo brloh souvisí se sch. brljati ‚cuchati, špiniti‘ apod). Hol.- Kop. uvádí pův. význam ‚medvědí doupě‘ a považuje za kontaminaci slovan. lože (psl. *logъ) s něm. Bärenloch (‚medvědí díra‘ = doupě). Podle Rejzka je blízkost uvedeného něm. kompozita náhodná, psl. *bьrlogъ/*bьrlogъa je „ne příliš jasné“, dál souhlasí s Mch. Zatímco Machek a Rejzek nepovažují za pravděpodobné, že by zde bylo možné vyčlenit nějaký formant -ogъ, podle J. Udolpha (Udolph, 1979) je *-og(a) starý topoformant a slovo brloh lze separovat na *brl- + -ogъ; kořen brl- zapojuje Udolph do kontextu slovanské hydronymie a přisuzuje mu významy ‚louže, mokřina, bažina‘. Také V. Šmilauer (Šmilauer, 1970) uvádí pro ukrajinštinu význam ‚kalná voda‘ (srov. též Malenínská, 1997). S významem ‚voda‘ se na našem území spojuje PJ Barlug z Nýdku FM a Burlog z Ráje u Karviné, viz BRLOH. U ostatních doložených PJ připadá v úvahu spíš význam ‚zvířecí doupě‘, potažmo pak i ‚úkryt osob(y)‘, např. lupičů.
• V PJ se objevují varianty brloh, brdloh, barlug, brlož-, brdlož-, brdož-, blož-, brlůž-.
• PJ byla zachycena porůznu zejména na záp. polovině Moravy a odděleně na česko-polském pomezí.
• BRHLOVICE, BRLOH, BRLONOHY, BRLOŽNÁ, BRLŮŽKY
Či