SPJMS

ARENDA42 f.

1 I a Arenda29; Arendy3; Mlynářova arenda; Dolní/Vrchní arendy b Na arendě2, Nad arendou, U Arendy2, U arendy; Na arendách
2 a hostinec16, pole8, m. č.4, dům2, budova, hon, les, potok, studánka b pole3, les2, m. č., pastviny, pozemek
3 Do PJ vstupuje subst. arenda s významy ‚nájem, nájemné‘ a nář. ‚nájemná budova, zvl. hospoda‘. Vyčleňují se dvě skupiny objektů, odlišující se i areálově: a) Častá jsou jednoslovná jména pro hospodářské pozemky (zejm. pole), které byly původně nájemné; ta vznikla z apel. arenda v sg. i pl., např. Harendy v Blanném ZN. Ojedinělá jsou PJ specifikovaná přívlastkem, popř. předložková. b) Naprostá většina jednoslovných PJ, která označují zejména hostince, vznikla z apel. arenda nář. ‚nájemní budova, zvl. hospoda‘ (např. Harynda v Hnojníku FM s nář. změnou -en- > -yn- a protetickým h-). PJ jsou výrazně koncentrována na území Těšínského Slezska v prostoru mezi řekami Olší, Odrou a Ostravicí po linii jižní Frýdecko – Třinecko, a to zvl. v obcích ležících na bývalých silničních spojích s lokálními průmyslovými centry. Podél cest a u křižovatek vznikaly nájemné hospody (např. Harynda v Dolní Lutyni KA „patřila vrchnosti, původně pronajatá panská hospoda“, její paralelní název je Paňsko gospoda). Hostince ztrácely zvl. po 2. světové válce statut nájemných krčem, apel. harenda se však uchovalo jako jejich jméno. Ojediněle se název hostince přenesl na místní část vybudovanou poblíž (např. Harenda v Ropici FM), a to i tehdy, jestliže hospoda zanikla (např. Harynda v Havířově KA (Dolní Suché)). Jménem Harenda jsou pojmenovány i domy, např. „obydlí nenáročných pracovníků statku“ v Horních Bludovicích FM (paralelní jméno je Kubičkovice). • PJ jsou příkladem odrazu ekonomických vztahů, názvy spojené s původním významem ‚nájemné‘ dnes většinou zanikly (Kokory PR: „malá pole, prý něco jako meze nebo terasy“). • Zeměpisné rozšíření PJ označujících hostince viz výše. PJ pro pozemky se vyskytují zejména na Přerovsku, ojediněle na Znojemsku a Frýdecko-Místecku. • SPJČ.
Šr