Spjms


 

ÚVOD

Elektronický Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (dále SPJMS) zpracovává pomístní jména (anoikonyma, mikrotoponyma) z území historické Moravy a české části Slezska shromážděná celonárodní sběrovou akcí v letech 1965–1986.

Pomístní jména (dále PJ) jsou názvy neobydlených, v krajině pevně fixovaných objektů. SPJMS tak analyzuje především názvy pozemků (pozemková jména), vodních toků (hydronyma), útvarů vertikálního členění povrchu zemského (oronyma), komunikací (hodonyma), významných orientačních bodů a objektů (skály, osamělé kameny, stromy, boží muka, kapličky, křížky apod.). Do SPJMS jsou zařazeny také názvy místních částí (byl jim věnován samostatný oddíl soupisové ankety) a některých ulic; mnohé z nich bývají pokračováním původního pomístního jména, mnohé nesou názvy původních zaniklých obcí, osad a samot.

SPJMS obsahuje PJ domácího i cizího původu, podává jejich jazykovou analýzu, motivační okolnosti jejich vzniku, vztah k apelativní i propriální slovní zásobě, věnuje pozornost nářečním podobám jmen i jejich zeměpisnému rozšíření. Od r. 2014 je projekt postupně zpřístupňován na internetu. Tvůrcem a provozovatelem SPJMS je dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. SPJMS je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, určené pouze k nekomerčním účelům.

Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku představuje paralelu Slovníku pomístních jmen v Čechách (SPJČ, elektronická verze viz zde). Na základě brněnské koncepce zpracování elektronického slovníku PJ a způsobu digitalizace materiálu vzniká anoikonymický slovník také na Slovensku, a to v Jazykovedném ústavu Ľudovíta Štúra SAV v Bratislavě.

 

HISTORIE SLOVNÍKU

Zájem o PJ se projevuje již koncem 18. stol., a to v prvních soustavných soupisech pomístních jmen – v tereziánském (1774–1775) a v josefínském katastru (1785–1789). Vědecký zájem o česká PJ se však naplno uplatnil až v 60. letech 20. stol. Tehdy proběhla z iniciativy V. Šmilauera systematická celostátní sběrová akce organizovaná Místopisnou komisí ČSAV: v Čechách se konala v letech 1963–1980, na Moravě a ve Slezsku v letech 1965–1986. Cílem bylo získat PJ z katastru každé obce Čech, Moravy a Slezska s převahou obyvatelstva české (na Českotěšínsku i polské) národnosti. V pohraničí, nově osídleném po r. 1945 obyvatelstvem nářečně různorodým, plošný výzkum proveden nebyl: sídelní kontinuita zde byla přerušena, starší německá PJ byla většinou administrativně nahrazena jmény novými, bez historických souvislostí. Kromě pohraničních oblastí na severní a jižní Moravě a ve Slezsku nebyly do výzkumu zahrnuty ani obce bývalých německých jazykových ostrůvků (na Jihlavsku, Svitavsku, Konicku, Vyškovsku a Olomoucku).

Hranice území zkoumaného pro SPJMS byly stanoveny dvojím způsobem: a) historickou zemskou hranicí česko-moravskou; b) uvnitř Moravy a Slezska podle dřívějšího národnostního složení: informace o národnostním složení obyvatelstva obcí odrážejí stav na základě sčítání obyvatelstva z r. 1930 zachycený ve Statistickém lexikonu obcí v zemi Moravskoslezské z r. 1935. Západní hranice vymezené oblasti se shoduje se zemskou hranicí česko-moravskou ke dni 31. 12. 1948 (od 1. 1. 1949 bylo zavedeno nové krajské uspořádání, které již staré zemské hranice nerespektovalo) a je dána průběhem hranic katastrů obcí ležících na hranici mezi Čechami a Moravou. Přiřazení obcí k okresům při lokalizaci materiálu prozatím zachovává stav administrativního uspořádání platný k době zahájení prací na elektronickém SPJMS, tj. k r. 2005.

Organizováním sběru PJ Moravy a Slezska byli pověřeni F. Matějek, od r. 1969 R. Šrámek a od r. 1972 rovněž J. Pleskalová (viz CHARAKTERISTIKA MATERIÁLU). Koncem 80. a počátkem 90. let 20. stol. byl materiál uspořádán do několika tematických lístkových katalogů; na základě abecedního katalogu vypracovali R. Šrámek a J. Pleskalová v r. 1992 Heslář ke Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, který obsahoval téměř 33 000 heslových slov, a poskytoval tak poměrně spolehlivou informaci o rozsahu budoucího slovníku (viz TEORETICKÁ VÝCHODISKA). Po odchodu R. Šrámka a J. Pleskalové z pracoviště byly práce na slovníku přerušeny; prioritou dialektologického oddělení ÚJČ AV ČR v Brně se stalo dokončení šestisvazkového Českého jazykového atlasu (dále ČJA; digitalizovaná verze zde).

Práce na SPJMS byly obnoveny v r. 2005 za finanční podpory Grantové agentury České republiky (v r. 2005 získalo oddělení první a v r. 2008 druhý tříletý grant; 405/05/2065 a 405/08/0703, oba grantové úkoly byly plněny pod vedením M. Šipkové); druhá fáze přípravy lexikografického zpracování moravských a slezských PJ však již nesměřovala k slovníku tištěnému, nýbrž k slovníku elektronickému. Bylo nutno vyvinout příslušný program k ukládání dat, podle přijatých zásad revidovat a doplnit Heslář a začít s digitalizací materiálu. V průběhu digitalizace (ukládání do speciálních digitálních karet) byla vytvářena koncepce lexikografického zpracování shromážděných PJ (viz STRUKTURA SPJMS A STRUKTURA HESEL); společně s tím vznikala první hesla budoucího slovníku. V letech 2005–2010 byl členem autorského týmu R. Šrámek: jeho teoretické znalosti a praktické zkušenosti byly nepostradatelné zejména pro interpretaci materiálu. Externími spolupracovníky na SPJMS byli rovněž D. Šlosar, který působil jako konzultant v otázkách utvářenosti lexémů obsažených v PJ, a M. Boháčová, roz. Čornejová, která se podílela na ukládání materiálu a tvorbě hesel.

V r. 2011 byly práce na SPJMS utlumeny. Po dokončení ČJA se prioritou dialektologického oddělení stala práce na Slovníku nářečí českého jazyka. Práce na SPJMS (digitalizace a tvorba hesel) však přesto pokračují a výsledky jsou veřejnosti postupně zpřístupňovány.

 

CHARAKTERISTIKA MATERIÁLU

SPJMS zpracovává PJ zejména z první poloviny 20. stol., která zachycují stav z období před významnými hospodářskými a společenskými přeměnami vesnice, tj. před kolektivizací v 50. letech 20. stol. Zaznamenána byla rovněž jména odrážející proces kolektivizace, kdy se hospodářství spojovala do družstev a státních statků a docházelo ke scelování polí: objekty a parcely majitelů se slučovaly v jeden celek a z původních PJ přežilo zpravidla jedno. V době výzkumu (60.–80. léta 20. stol.) však byly tyto názvy původních parcel ještě uchovány v živé paměti lidí. V dnešní době má zaznamenaný materiál už namnoze historickou hodnotu.

SPJMS nezpracovává historické doklady jmen z tištěných nebo rukopisných pramenů (např. z tereziánského a josefínského katastru, z pozemkových knih a kronik, z Vlastivědy moravské), ani PJ z turistických nebo historických map; tyto historické prameny jsou však využity při výkladech PJ.

Jako pomocný materiál slouží některé mapové prameny dostupné na internetu, a to zejména tzv. císařské povinné otisky map stabilního katastru (viz http://archivnimapy.cuzk.cz/, cit. 4. 12. 2014), které zachycují stav půdního fondu v době mapování, tj. 1826–1843 (Čechy) a 1824–1836 (Morava a Slezsko), dále mapy I. (josefského), II. (Františkova) a III. (františko-josefského) vojenského mapování (viz http://historickemapy.cuzk.cz/, cit. 4. 12. 2014). Současné mapy České republiky, tematické mapy a administrativní členění nabízí Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (viz http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec, cit. 4. 12. 2014), Mapový server Centra pro regionální rozvoj (viz http://mapy.crr.cz, cit. 4. 12. 2014), k ověření podoby a četnosti osobních jmen (OJ) obsažených v PJ slouží seznam Četnost jmen a příjmení zpracovaný na základě údajů vedených v evidenci obyvatel, jehož správcem je Ministerstvo vnitra ČR (viz http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni-722752.aspx, cit. 4. 12. 2014), a webová aplikace KdeJsme.cz (viz http://www.kdejsme.cz/, cit. 4. 12. 2014).

Materiál byl získán třemi základními způsoby: a) soupisovou anketou, b) seminárními, diplomovými a disertačními pracemi, c) přímým terénním výzkumem. Většina materiálu pochází ze soupisových anket: do obcí zkoumaného území byly zaslány soupisové archy s návody, jak jména zapisovat a jak pořizovat mapy katastrálního území se zaznamenanými PJ. Soupis byl členěn na tři oddíly (PJ žijící v povědomí občanů s uvedením jména, druhu objektu, tvaru, polohy, lidového výkladu, stáří PJ a jména informátora; PJ místních částí; PJ pro názvy honů JZD). Jazyková a pravopisná stránka zápisů jmen v soupisech je nejednotná: přes instrukce, aby místní terénní spolupracovníci (neškolení v oboru dialektologie a onomastiky) zapisovali PJ v místním nářečí, nejsou zápisy po dialektologické stránce spolehlivé, podoba PJ je často – v různé míře – pospisovňována. Materiál obsahuje přibližně 225 000 dokladů z 96 % zkoumaného území; je uložen v dialektologickém oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., v Brně. Pozitivní na dosavadních přístupech ke sběru materiálu byla skutečnost, že materiál pochází z většiny lokalit, v nichž se přibližně ve stejné době konal výzkum pro ČJA (digitalizovaná verze zde). Toto propojení onomastiky a dialektologie se ukázalo být velmi užitečné: již nyní lze na ČJA při analýze PJ odkazovat a po kompletním převedení ČJA do elektronické podoby bude možné propriální i apelativní sféru jazyka zpracovávanou v obou projektech konfrontovat.

 

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Koncepce slovníkového zpracování a interpretace materiálu v SPJMS se opírají o poznatky soudobé obecné onomastické teorie. Navazují na výsledky teoretických onomastických bádání v oblasti třídění českých PJ, teoretických i metodologických aspektů PJ i zkušeností ze zpracovávání SPJČ (viz POUŽITÁ LITERATURA) Vycházejí z dostupných digitalizačních možností zprostředkovávajících interaktivní přístup k materiálu.

Brněnské dialektologické pracoviště mohlo při zpracovávání SPJMS v mnohém navázat na práci bývalých pracovníků R. Šrámka a J. Pleskalové. Oba mají výrazný podíl jak na shromažďování moravských a slezských PJ, tak na jejich klasifikaci, katalogizaci v lístkové podobě a na předběžné lexikografické přípravě. Obecné otázky onomastické teorie od konce 60. let 20. stol. shrnul R. Šrámek v Úvodu do obecné onomastiky, v několika statích se věnoval rovněž teoretickým a metodologickým principům výstavby onomastických slovníků a předběžným konceptům možných lexikografických zpracování hesel ve slovníku pomístních jmen v tradiční knižní (tištěné) podobě. V teoretické rovině zdůrazňoval především abstrahující a typologizující přístup k materiálu s důrazem na jeho systémové vlastnosti. Výrazným Šrámkovým přínosem pro onomastiku je jeho teorie o strukturních modelech a typech vycházející z pojmenovacích principů v rámci oikonymie. Na Šrámkovu modelovou teorii navázala a dále ji na modelové klasifikaci pomístních jmen rozvinula J. Pleskalová; výsledkem je kniha Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku podávající komplexní popis struktur moravských a slezských anoikonym. Toto dílo je nepostradatelným východiskem při postihování modelů strukturní stavby jmen. J. Pleskalová se věnovala i dalším tématům vycházejícím z materiálu PJ z Moravy a Slezska, např. vztahu PJ v jazykové komunikaci, vzájemnému vztahu anoikonymického a dialektologického areálu, víceslovným PJ, vývoji anoikonymie v pohraničí aj.

 

STRUKTURA SPJMS A STRUKTURA HESEL

SPJMS je slovník interaktivní, který umožňuje práci s daty uloženými v databázi, jejich vyhledávání a seskupování podle různých kritérií a požadavků.

Databáze elektronického SPJMS vzniká digitalizací veškerého shromážděného materiálu, tj. jeho ukládáním do digitálních karet. PJ je na kartě vždy v trojí podobě: – standardizované, gramaticky i hláskoslovně odpovídající spisovné normě češtiny (např. U skleníků, Boudnice), – lemmatizované, která odráží nářeční gramatickou formu (např. U skleníkův, Boudnica) včetně neprovedené přehlásky ’a (> ě) > e, ’u > i v morfologickém postavení, – zaznamenané, zapsané při výzkumu, do jisté míry odrážející i nářeční hláskosloví (např. U sklenikuv, Bódnica).

SPJMS obsahuje slovníková hesla, v jejichž záhlaví stojí jazykově standardizované heslové slovo uvádějící heslový odstavec. Heslovými slovy jsou všechny lexikální jednotky (lexémy), z nichž se PJ skládají, tedy nejen slova autosémantická (především substantiva, adjektiva a číslovky), ale i slova synsémantická (předložky a spojka a), např. PJ Na bahnech u silnice je zpracováno pod hesly NA, BAHNO, U, SILNICE. Heslová slova jsou zapsána v podobě co nejbližší spisovnému jazyku. Nejsou v nich evidovány pravidelné nářeční hláskové jevy, registrovány jsou však hláskové jevy nepravidelné (např. PJ Baranica, Beranica jsou zpracována pod složeným heslem BARANICE4 f. // BERANICE7 f.) a rodové varianty (např. BAS33 m. // BASA9 f.). Heslové slovo reprezentuje všechna PJ zpracovaná v daném heslovém odstavci. Za heslovým slovem následuje gramatická charakteristika, tj. u substantiv údaje o gramatickém rodu, popř. čísle, u ostatních slovních druhů údaje o slovním druhu; využívá se latinských zkratek, viz Seznam zkratek. Dvojí nebo trojí možná interpretace rodu nebo čísla je vyznačena pomocí lomítka (např. BUČ2 f./m.). Dolní index udává počet výskytů heslového slova v PJ (jeden výskyt se číselně neoznačuje).

Ve slovníku se uplatňují čtyři typy hesel: hesla základní, složená, svodná a odkazová. Základní, složená i odkazová hesla jsou vyznačena verzálami, svodná malou abecedou. Základní hesla (např. BABKA36 f.) mají heslový odstavec členěný do tří oddílů (materiálového, objektového a výkladového). Základní heslo může být i víceslovné (s jednoduchým lomítkem bez mezer, např. BÁŇ/BÁNĚ14 f.: u předložkového PJ typu Na Báni nelze jednoznačně určit, zda je nominativní podoba Báň nebo Báně); v tomto případě vyznačuje dolní index frekvenci celkovou, nikoli frekvenci dílčích komponentů.

Složená hesla (např. BRT m. // BRŤ6 f.) jsou modifikacemi hesel základních: jednotlivé komponenty (varianty odrážející např. nepravidelné hláskosloví nebo rodové varianty) jsou odděleny dvojitým lomítkem; dolní index vyznačuje frekvenci každého komponentu zvlášť.

Svodná hesla (např. babyk-, -brd-) nejsou na rozdíl od základních, složených a odkazových hesel reprezentována slovem, nýbrž kořenem/základem obsaženým v některém hnízdě (souboru) základních či složených hesel. Podávají souborné informace vztahující se k základním či složeným heslům, ve kterých se na ně odkazuje. Také svodná hesla mohou být složená, např. -bab-/-báb-, boh-/-bož-/-bůž-.

Odkazová hesla slouží k vzájemnému proodkazování heslových odstavců, zejména k usouvztažnění nepravidelných, popř. málo průhledných hláskových obměn (např. OBRAVA viz BOBRAVA, ĎAMA viz JÁMA), některých odlišných (počeštěných) variant OJ (např. AJZNER viz EISNER) nebo komponentů složených hesel, např. HOLDA viz HALDA // HOLDA).

Struktura základních a složených hesel je dvojího typu v závislosti na počtu doložených PJ. U obou typů je heslový odstavec členěn na 3 oddíly.

První typ tvoří hesla zpracovávající materiál do pěti dokladů. U těchto hesel je 1. oddíl (materiálový) a 2. oddíl (objektový) spojen (1 + 2). PJ jsou uvedena v zaznamenané podobě, za kterou následuje druh objektu a lokalita se zkratkou okresu, případně v závorce součást obce. Kliknutím na konkrétní PJ se zobrazí informace z digitální karty a mapa s lokalizací PJ. Druhý typ tvoří hesla s více než pěti doloženými PJ, přístupný ve dvojím zobrazení. V základním zobrazení u tohoto typu obsahuje 1. oddíl výčet PJ v lemmatizované podobě (neregistrující pravidelné hláskoslovné varianty; ty jsou podle potřeby představeny jako příklady v oddílu 3), dolní index vyjadřuje frekvenci. 2. oddíl přináší výčet objektů podle frekvence značené dolním indexem, v rámci shodné frekvence podle abecedy. Hesla tohoto typu lze rovněž otevřít v podobě shodné s prvním typem, tj. se spojenými oddíly 1 a 2 a s možností přečíst si informace o jednotlivých PJ, a to pomocí odkazu „Úplný výpis materiálu“ na konci heslového odstavce při základním zobrazení.

1. (materiálový) oddíl u obou typů přináší typologicky, motivačně a frekvenčně utříděný soupis materiálu. Římské číslice vyjadřují posesivitu: I – posesivita není vyjádřena: Bouda, Novák; II – posesivita je vyjádřena genitivem substantivního OJ nebo OJ ve formě substantivizovaného složeného adjektiva: Nováka Josefa louka, Za Nováků lesem, Nad Novotného polem; III – posesivita je vyjádřena posesivním adjektivem: Za Novákovou jámou. Uvnitř těchto skupin se uplatňuje členění: a – PJ bezpředložková, b – PJ předložková; v jejich rámci se řadí PJ jednoslovná, dvou- a víceslovná, PJ v sg., pl., s přívlastkem shodným, neshodným. Jednotlivé skupiny jsou odděleny středníkem. Za znakem ♦ jsou uvedena PJ, v nichž heslové slovo vystupuje ve vedlejším pojmenovacím vztahu.

2. (objektový) oddíl, samostatně zobrazovaný jen u druhého typu v základním zobrazení, je členěn na oddíly a – objekty pojmenované bezpředložkovými PJ, b – objekty pojmenované předložkovými PJ. Za znakem ♦ jsou uvedeny objekty, v jejichž jménech vystupuje heslové slovo ve vedlejším pojmenovacím vztahu.

3. (výkladový) oddíl má povahu široce koncipovaného komentáře. Je zde shrnuta jazyková (strukturní, etymologická, dialektologická), motivační a zeměpisná charakteristika příslušných PJ, podle potřeby doplněná poznámkami etnografického a historického charakteru a odkazy na literaturu. Informace citované ze soupisů PJ jsou vyznačeny uvozovkami.

Struktura svodných hesel je poněkud odlišná. Svodná hesla se člení do tří nebo čtyř odstavců. První odstavec obsahuje na prvním místě stručnou etymologickou informaci o daném kořeni/základu a dále charakterizuje PJ, která se k danému svodnému heslu vztahují, a to z hlediska motivačního, názvotvorného, dialektologického, historického apod. Druhý (fakultativní) odstavec je zaměřen na hláskové a nářeční podoby. Třetí odstavec zeměpisně vymezuje oblast(i), kde byla PJ vztahující se k danému kořeni/základu zaznamenána. Ve čtvrtém odstavci je uveden výčet hesel.

Svodná hesla jsou zveřejněna v prozatímní podobě. Obsahují totiž výčet základních hesel, která na dané svodné heslo odkazují, např. u svodného hesla -bran-/-brán- bude patrně odkaz na hesla BRÁNA, NADBRANČÍ, NADBRANÍ, PODBRANČÍ, PŘEDBRANÍ, ZÁBRAŇ, ZÁBRANA, ZÁBRANČÍ, ZÁBRANEK, ZÁBRANÍ, ZÁBRANICE, ZÁBRANKA, ZBRANEK, ZBRÁNKY, tedy rovněž na četná hesla z konce abecedy, která však dosud nejsou kompletně uložena v databázi.

Důležitou součástí SPJMS jsou mapy, které uživateli poskytují představu o zeměpisném rozšíření PJ. Při základním zobrazení hesla se generuje tzv. základní mapa (s hranicemi okresů, okresními městy a pohraničím, nově osídleným českým obyvatelstvem po r. 1945), s možností přepnout na mapu vyhledávače Google, na reliéfní mapu nebo na mapu vodstva, krajů a okresů. Náročnějším zájemcům umožňuje program SPJMS generování vlastních map: Je možné si zvolit podobu mapového podkladu, do něhož se promítají symboly v místech, kde byla příslušná PJ zachycena, nebo kombinovat více hesel na jedné mapě (tato funkce bude zpřístupněna později). Lze tak srovnávat územní rozšíření a frekvenci výskytu více souborů PJ. Mapy je možno rovněž srovnávat s mapami zpracovanými v ČJA (digitalizovaná verze zde), pokud se určité slovo vyskytne jak v SPJMS, tak v ČJA.

 

TECHNICKÉ PARAMETRY SLOVNÍKU

Speciálně pro SPJMS byl vyvinut originální softwarový nástroj pro pořizování slovníkových dat, implementaci systému pro jejich editaci a přípravu mapových podkladů k webové prezentaci. Výchozí program vznikal ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity. Vytvořením a správou programu byl pověřen Mgr. Martin Povolný. Programová základna: Serverová část systému byla naprogramována v jazyce Ruby pomocí frameworku Ruby on Rails, jako úložiště dat slouží relační databáze PostgreSQL, klientská část vychází z jazyků JavaScript a XUL za použití produktu Mozilla a výměna dat mezi klientskou a serverovou částí se uskutečňuje ve formátech založených na značkovacích jazycích XML a RDF.

 

SOUVISEJÍCÍ PROJEKTY

Český jazykový atlas, sv. 1. Praha: Academia, 1992 (dotisk 2004); sv. 2, 1997; sv. 3, 1999; sv. 4, 2002; sv. 5, 2005, Dodatky, 2011. (O ČJA zde, elektronická verze ČJA zde.) Slovník nářečí českého jazyka (2011–; o SNČJ zde).

 

AUTOŘI SLOVNÍKU

SPJMS vzniká v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně, a to za spolupráce s externími pracovníky. Na jeho vzniku se podílejí (podíleli) tito autoři:
Vedoucí autorského týmu:
Milena Šipková (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/sipkova-milena.html)
Autorský tým:
Jan Balhar (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/balhar-jan.html)
Michaela Boháčová (roz. Čornejová) (http://www.muni.cz/phil/people/11559)
Libuše Čižmárová (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/cizmarova-libuse.html)
Zuzana Hlubinková (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/hlubinkova-zuzana.html)
Martina Ireinová (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/ireinova-martina.html)
Stanislava Kloferová (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/kloferova-stanislava.html)
Zina Komárková (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/komarkova-zina.html)
Hana Konečná (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/konecna-hana.html)
Petra Přadková (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/pradkova-petra.html)
Stanislava Spinková (http://www.ujc.cas.cz/zakladni-informace/pracovnici/spinkova-stanislava.html)
Marta Šimečková (http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/pracovnici/simeckova-marta.html)
Rudolf Šrámek (http://www.muni.cz/phil/people/1592)

Konzultant:
prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc.



 

SEZNAM ZKRATEK

adj.
adjektivum, -ivní
adv.
adverbium
aj.
a jiný, a jiní
akuz.
akuzativ, -ní
angl.
angličtina, anglický, -y
apel.
apelativum, -ivní
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
bezpředl.
bezpředložkový
býv.
bývalý
č.
čas, číslo
č. p.
číslo popisné
čes.
český, -y
čes.-pol.
česko-polský
čísl.
číslovka
dat.
dativ, -ní
dem.
deminutivum, -ivní
dolož.
doložený, -o
dř.
dříve
f.
femininum
franc.
francouzština, francouzský, -y
gen.
genitiv, -ní
hist.
historický, -y
charv.
charvátština, charvátský, -y
ide.
indoevropština, indoevropský, -y
instr.
instrumentál, -ový
již.
jižní, -ě
jv.
jihovýchod, -ní, -ně
jz.
jihozápad, -ní, -ně
JZD
Jednotné zemědělské družstvo
lat.
latina, latinský, -y
lid.
lidový
lok.
lokál
m. č.
místní část
m.
maskulinum
maď.
maďarština, maďarský, -y
min.
minulý
mj.
mimo jiné
MJ
místní jméno
muž.
mužský
n.
neutrum
např.
například
nar.
narozen
nář.
nářečí, nářeční, -ně
nč.
novočeský, -y
něm.
němčina, německý, -y
neshod.
neshodný
neskl.
nesklonný
neživ.
neživotný
n. m.
nad mořem
nom.
nominativ, -ní
ob.
obecně, -ný
obl.
oblast, -ní, -ně
OJ
osobní jméno
ojed.
ojedinělý, -e
okr.
okres
os.
osoba, osobní
PJ
pomístní jméno
pl.
plurál, -ový
plt.
plurale tantum
poč.
počátek
pol.
polština, polský, -y
popř.
popřípadě
poses.
posesivum, -ivní
pozn.
poznámka
protet.
protetický
předl.
předložka, předložkový
příjm.
příjmení
přivl.
přivlastňovací
přívl.
přívlastkový
psl.
praslovanština, praslovanský, -y
pův.
původní, -ě
r.
rok
resp.
respektive
roč.
ročník
rum.
rumunština, rumunský, -y
s.
strana
samohl.
samohláska, samohláskový
sev.
severní, -ě
sg.
singulár, -ový
shod.
shodný
slez.
slezský
slov.
slovanský
sloven.
slovenština, slovenský, -y
slovin.
slovinština, slovinský, -y
slož.
složený
souhl.
souhláska, souhláskový
spis.
spisovný, -ě
srov.
srovnej
stč.
staročeština, staročeský, -y
sthn.
starohornoněmecký, -y
stol.
století
stř.
střední
střhn.
středohornoněmecký, -y
střm.
středomoravský
subst.
substantivum, -ivní
substant.
substantivizovaný
sv.
severovýchod, -ní, -ně; svatý
svět.
světový
sz.
severozápad, -ní, -ně
tj.
to je
tzn.
to znamená
tzv.
takzvaný
ukaz.
ukazovací
vm.
východomoravský
vok.
vokativ, -ní
vých.
východní, -ně
zájm.
zájmeno, -ný
záp.
západní, -ně
zast.
zastaralý, -le
zejm.
zejména
zm.
západomoravský
zprav.
zpravidla
zv.
zvaný
zvl.
zvláště
žen.
ženský
živ.
životný

Zkratky citovaných pramenů

ALJ
Archiv lidového jazyka
AO
Acta onomastica
BARTOŠ, F. Dialektický slovník moravský
CPO
císařské povinné otisky stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska
CRR
Mapový Server CRR ČR (http://mapy.crr.cz, cit. 25. 1. 2011)
ČJA
Český jazykový atlas
Gb
GEBAUER, J. Slovník staročeský
HK
HOLUB, J. a F. KOPEČNÝ. Etymologický slovník jazyka českého
HSSJ
Historický slovník slovenského jazyka
HOSÁK, L. a R. ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku
IPJČ
OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a J. MATÚŠOVÁ. Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách
Jg
JUNGMANN, J. Slovník česko-německý
Kt
KOTT, F. Š. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický
Mch
MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého
Pf
PROFOUS, A. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny
PSJČ
Příruční slovník jazyka českého
SPJČ 
Slovník pomístních jmen v Čechách
SPJMS
Slovník pomístních jmen Moravy a Slezska
SSJ
Slovník slovenského jazyka
SSJČ
Slovník spisovného jazyka českého
SSN
Slovník slovenských nárečí
VM
Vlastivěda moravská
ZMK ČSAV
Zpravodaj Místopisné komise ČSAV

Zkratky okresů

BK
Blansko
BM
Brno-město
BO
Brno-venkov
BR
Bruntál
BV
Břeclav
FM
Frýdek-Místek
HO
Hodonín
JH
Jindřichův Hradec
JI
Jihlava
KA
Karviná
KM
Kroměříž
NJ
Nový Jičín
OL
Olomouc
OP
Opava
OV
Ostrava
PR
Přerov
PV
Prostějov
SU
Šumperk
SY
Svitavy
TR
Třebíč
UH
Uherské Hradiště
UO
Ústí nad Orlicí
VS
Vsetín
VY
Vyškov
ZL
Zlín
ZN
Znojmo
ZR
Žďár nad Sázavou

Zkratky jmen autorů

Bh
Jan Balhar
Či
Libuše Čižmárová
Čo
Michaela Boháčová(roz. Čornejová)
Hb
Zuzana Hlubinková
Ir
Martina Ireinová
Kl
Stanislava Kloferová
Km
Zina Komárková
Ko
Hana Konečná
Petra Přadková
Sp
Stanislava Spinková
Ši
Milena Šipková
Šm
Marta Šimečková
Šr
Rudolf Šrámek


 

POUŽITÁ LITERATURA

Uvádíme přehled literatury použité při tvorbě SPJMS. Zkratky konkrétních textů, z nichž se v heslových statích cituje, popř. na něž se odkazuje, jsou uvedeny v oddílu SEZNAM ZKRATEK). Odborné publikace členů autorského kolektivu, které vznikly při práci na SPJMS, jsou uvedeny v sekci PUBLIKACE K SLOVNÍKU.

  • BACHMANN, L. K dějinám slova celina. Naše řeč. 1960, roč. 43, s. 146–152.
  • BACHMANN, L. Ještě jednou celina. Naše řeč. 1961, roč. 44, s. 187–188.
  • BALHAR, J. Zvláštní přídavná jména typu makuf kolačjedlovo dřevoSlezský sborník. 1959, roč. 57, s. 359–361.
  • BARTOŠ, F. Dialektologie moravská. Brno: Matice moravská, 1886–1895. 2 sv.
  • BARTOŠ, F. Dialektický slovník moravský. Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. 2 sv.
  • BEDNÁŘ, J. Pomístní jména na katastru obce Dětmarovice. In: GROBELNÝ, A., ed. Studie o Těšínsku, sv. 1. Český Těšín: Vlastivědný ústav okresu Karviná, 1972, s. 282–329.
  • BĚLIČ, J. Dolská nářečí na Moravě. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954.
  • BĚLIČ, J.: Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972.
  • BĚLIČ, J., A. KAMIŠ. a K. KUČERA. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.
  • BERANEK, F. J. Engerau und Pötscheninsel. Beiträge zur Namenforschung. 1975, Band 10, Heft 4, s. 367–369.
  • BEZLAJ, F. Slovenska vodna imena. Ljubljana: Slovenska akademija znanosti in umetnosti, 1956–1961. 2 sv.
  • BLICHA, M. Z onymie Príkrej. Acta onomastica. 2006, roč. 47, s. 89–98. ISSN 1211-4413.
  • CUŘÍN, F. Kapitoly z dějin českých nářečí a místních a pomístních jmen. Praha: Univerzita Karlova, 1970.
  • ČERNÝ, E.: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992. 80-85048-40-X.
  • Český jazykový atlas. Praha: Academia, 1992–2011. 6 sv. ISBN 80-200-0014-3 (1. sv.), ISBN 80-200-0574-9 (2. sv.), ISBN 80-200-0654-0 (3. sv.), ISBN 80-200-0921-3 (4. sv.), ISBN 80-200-1339-3 (5. sv.), ISBN 978-80-200-1967-7 (Dodatky).
  • ČIŽMÁŘ, M. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-174-4.
  • ČORNEJOVÁ, M. Odraz sídelních poměrů na jižní Moravě ve vlastních jménech. In: DAVID, J., M. ČORNEJOVÁ a M. HARVALÍK, eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky. Ostrava a Praha: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě a Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 2010, s. 114–119. ISBN 978-80-7368-779-3.
  • DAVID, J. Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1913-4. 
  • DAVÍDEK, V. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav v Opavě, 1949.
  • FORSTINGER, R. K maďarským příjmením v českých zemích. Onomastické práce. 2000, sv. 4, s. 97–108. ISBN 80-901673-9-X.
  • GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého. Díl I. Hláskosloví. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963.
  • GEBAUER, J. Slovník staročeský. Praha: Academia, 1970. 2 sv.
  • GREGOR, A. Názvy kolonií Emauzy, Nová Ves a Hvězdová. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. 1970, č. 5, s. 38–39.
  • GRIMM, J. a W. GRIMM. Deutsches Wörterbuch. Der digitale Grimm. Frankfurt am Main: Zweitausendeins Verlag, 2004. 2 CDROMs. ISBN 978-3-86150-628-7.
  • Historický slovník slovenského jazyka. Bratislava: Veda, 1991–2008. 7 sv. ISBN 80-224-0228-1 (1. sv.), ISBN 80-224-0385-7 (2. sv.), ISBN 80-224-0429-2 (3. sv.), ISBN 80-224-0432-2 (4. sv.), ISBN 80-224-0628-7 (5. sv.), ISBN 80-224-0862-X (6. sv.), ISBN 978-80-224-1003-8 (7. sv.).
  • HOLUB, J. a F. KOPEČNÝ. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.
  • HOSÁK, L. Počátky Frenštátu a hradu Schauensteinu. Slezský sborník. 1959, roč. 57, s. 338–341.
  • HOSÁK, L. Poznámky k určování směru středověkých obchodních cest. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1969, roč. 10, s. 213–220.
  • HOSÁK, L. Hradišťsko do poloviny 14. století. Slovácko. 1968–1969, roč. 10–11, s. 115–130.
  • HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. nezm. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7.
  • HOSÁK, L. a R. ŠRÁMEK. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970–1980. 2 sv.
  • HOSÁK, L. et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981. 
  • HUBÁČEK, J. Pomístní názvy na okrese Uherské Hradiště jako regionální prvek ve vyučování. Uherské Hradiště: Okresní pedagogické středisko, 1984.
  • HURT, A. Vznik názvů některých hor a tratí na Karlovicku. Dolina Urgatina. 1949, roč. 3, č. 3–4 s. 81.
  • HURT, R. Rybolov Benady. Vlastivědný věstník moravský. 1950, roč. 5, s. 98–99.
  • CHARVÁT, P. Svatý Vojtěch, daně a med: znovu o hydronymu Cidlina. Acta onomastica. 1999, roč. 40, s. 43–48. ISSN 1211-4413.
  • JANČÍK, J. Rozstání a Baldovec: dějiny obce: grunty, domky a jejich držitelé. Rozstání: nákladem MNV v Rozstání, 1947.
  • JUNGMANN, J. Slovník česko-německý. Praha: Knížecí arcibiskupská knihtiskárna, 1835–1839. 5. sv.
  • KÁLALOVÁ, D. Jména rybníků na Jindřichohradecku. Onomastický zpravodaj ČSAV. 1983, roč. 24, s. 91–104.
  • KAZMÍŘ, S. Slovník valašského nářečí. Vsetín: Dalibor Malina, 2001. ISBN 80-903010-1-0.
  • KELLNER, A. Východolašská nářečí. Brno: Melantrich, 1946–1949. 2 sv.
  • KLOFEROVÁ, S. Sprachatlanten im Kontakt – Tschechisch – Deutsch. In: EICHLER, E., ed. Selecta Bohemico-Germanica. Tschechisch-deutsche Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Münster – Hamburg – London: LIT Verlag, 2003, s. 39–53. ISBN 3-8258-6635-1.
  • KNAP, E. Problém hydronyma a toponyma Cidlina. Onomastické práce. 1968, roč. 2, s. 69–76.
  • KOLAŘÍK, J. Toponyma na Luhačovicku. Acta universitatis Palackianae Olomucensis, facultas paedagogica. Philologica. 1985, 5, s. 51–67.
  • KOTT, F. Š. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha: Josef Kolář, 1878–1890. 7 sv. 
  • KRANDŽALOV, D. Valaši na Moravě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963.
  • KŘÍSTEK, V. Ostravská hornická mluva. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956.
  • LAMPRECHT, A. Slovník středoopavského nářečí. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963.
  • LUTTERER, I., M. MAJTÁN a R. ŠRÁMEK. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982.
  • LUTTERER, I. a R. ŠRÁMEK. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1997. ISBN 80-7311-025-3.
  • MACŮREK, J. Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích. Brno: Matice moravská, 1998. ISBN 80-902304-3-1.
  • MACHEK, V. Ze slovanských slov a věcí. Listy filologické. 1938, roč. 65, s. 314–319.
  • MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha: Československá akademie věd, 1957.
  • MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. 2. oprav. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1968.
  • MAJTÁN, M. Z lexiky slovenskej toponymie. Bratislava: Veda, 1996.
  • MALEC, M. Słownik etymologiczny nazw geograficznych Polski. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2003. ISBN 83–01–13857–2.
  • MALINGOUDIS, P. Studien zu den slavischen Ortsnamen Griechenlands 1. Slavische Flurnamen aus der messenischen Mani. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur, 1981.
  • MATĚJEK, F. Na Nádavcích si sousedé nadávali? Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1968, roč. 9, s. 487–492.
  • MATĚJEK, F. Nečeské prvky v pomístním jmenosloví na Valašsku. In: KRIŠTOF, Š., ed. Zborník materiálov zo sympózia o teoretických a metodologických otázkach onomastiky a II. slovenskej onomastickej konferencie v Nitre 22.-24. mája 1969. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1970, s. 163–174.
  • Mluvnice češtiny 1. Fonetika, fonologie, morfonologie a morfemika, tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
  • NEKUDA, V. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Krajské nakladatelství Brno, 1961.
  • NEKUDA, V. a J. UNGER. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno: Blok, 1981.
  • NEWERKLA, S. M. Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2004. ISBN 3-631-51753-X.
  • NOVÁKOVÁ, M. Toponymum „Kocanda“. Acta onomastica. 1999, roč. 25, s. 141–151. ISSN 1211-4413.
  • OLIVA, K. Slovotvorná adaptace českých pomístních jmen při přejímání do němčiny. Slavica Pragensia. 1976, roč. 19, s. 81–84.
  • OLIVA, K. Krecht v pomístních jménech v Čechách. Acta onomastica. 1995, roč. 36, s. 167–168. ISSN 1211-4413.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Apelativum cverklovna. Naše řeč. 1985, roč. 68, s. 272.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Výklad oronyma Čerchov. Onomastický zpravodaj ČSAV. 1985, roč. 26, s. 459–463.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména vzniklá z českých exonym pro biblická zeměpisná jména. Naše řeč. 1999, roč. 82, s. 16–24. ISSN 0027-8203.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Přídavná jména tvořená příponou -í z obecných jmen rostlin. Naše řeč. 2002, roč. 85, s. 23–27. ISSN 0027-8203.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., M. KNAPPOVÁ, J. MALENÍNSKÁ a J. MATÚŠOVÁ. Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-4.
  • OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. a J. MATÚŠOVÁ. Index lexikálních jednotek pomístních jmen v Čechách. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, 1991. ISBN 80-901072-0-6.
  • PECK, E. Okresní hejtmanství holešovské. Holešov: Učitelstvo hejtmanství Holešovského, 1892.
  • PLESKALOVÁ, J. PJ typu Nezdařily (-ky), Přibylka (-ky). Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1980, 21, s. 561–568.
  • PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H&H, 1992.
  • PROFOUS, A. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947–1957. 4 sv.
  • REJZEK, J. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3.
  • ROSENBAUM, M. a F. PACAS. Víte, co jsou to Samokytle, Čuba či Maděrán? Židlochovický zpravodaj. Duben 1986.
  • ROSPOND, S. Etnogeneza Słowian v świetle terminologii topograficznej. Onomastica Jugoslavica. 1982, 9, s. 107–120.
  • SÁŇKA, H. Pomístní názvy brněnského okolí. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
  • SKUTIL, J. O etymologii slova ‚Hády‘. Časopis Matice Moravské. 1927, 51, s. 231–234.
  • SKUTIL, J. Mikrotoponymie a oronymie Drahanské vrchoviny. Blansko: ONV v Blansku, 1968. 2 sv.
  • SLAWSKI, F. Słownik etymologiczny języka polskiego. Tom I (A–J). Kraków: Nakładem Towarzystwa Miłońników Języka Polskiego, 1952–1956.
  • Slovník pomístních jmen v Čechách. Praha: Academia, 2005–2009. 5 sv. ISBN 80-200-1248-6 (1. sv., (A)), ISBN 80-200-1461-6 (2. sv., (B-Bau)), ISBN 978-80-200-1561-7 (3. sv., (Bav-Bíd)), ISBN 978-80-200-1654-6 (4. sv., (Bíg-Bož)), ISBN 978-80-200-1787-1 (5. sv., (Bra-Buc)).
  • Slovník slovenského jazyka. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1959–1968. 6 sv.
  • Slovník slovenských nárečí. Bratislava: Veda, 1994–2006. 2 sv. ISBN 80-224-0183-8. (1. sv., (A – K)), ISBN 80-224-0900-6 (2. sv., (L – P povzchádzať)).
  • Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Československá akademie věd, 1960–1971. 4 sv.
  • Słownik gwar polskich. Tom 2. Wrocław: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich, 1983–1986.
  • Słownik gwar śłąskich. Tom II. (beczkować–braw). Opole: Państwowy Instytut Naukowy, 2001. ISBN 83-7126-150-0.
  • SNÁŠIL, R. Archeologie a vesnická sídliště 10.–13. století na Moravě. Archeologické rozhledy. 1975, roč. 27, s. 305–317.
  • SPAL, J. Onomastika a lexikologie. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1979, 20, s. 129.
  • SVĚRÁK, F. Výklad jména Lhota Rapotina a tamních jmen pomístních. In: GRUND, A., A. KELLNER a J. KURZ, eds. Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi. Brno: Slovanský seminář Masarykovy university, 1948, s. 377–381.
  • SVĚRÁK, F. Karlovické nářečí. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957.
  • SVOBODA, J. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964.
  • ŠMILAUER, V. Vodopis starého Slovenska. Praha a Bratislava: Učená společnost Šafaříkova v Bratislavě, 1932.
  • ŠMILAUER, V. Příručka slovanské toponomastiky. Handbuch für slawische Toponomastik. Praha: Academia, 1970.
  • ŠMILAUER, V. et al. Pečeněhové na Moravě. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1976, roč. 17, s. 390.
  • ŠRÁMEK, R. Problematika tvoření deminutivních místních jmen v češtině (na materiálu moravskoslezské toponymie). Slavia. 1970, roč. 39, s. 377–398.
  • ŠRÁMEK, R., V. NEKUDA a J. UNGER. Hrádky a tvrze na Moravě. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1982, roč. 23, s. 414–433.
  • ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ISBN 80-210-2027-X.
  • ŠRÁMEK, R. Slovníček pomístních jmen neboli Jak se ve Víru jmenují kopce, skály, lesy, louky, pole, potoky a jiná místa. In: ONDRÁČKOVÁ, M. a L. STALMACH, eds. Vír v údolí Svratky. Vír: Obec Vír, 2008. ISBN 978-80-254-3430-7.
  • ŠTĚPÁN, P. Sufixy -nda a -anda v toponymii Čech. Acta onomastica. 2001, roč. 41–42, s. 203–215. ISSN 1211-4413.
  • ŠTĚPÁN, P. Označení barev a jejich užití v toponymii Čech. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2004. ISBN 80-7308-067-2.
  • ŠTIKA, J. Rozšíření karpatské salašnické kultury na Moravě. Český lid. 1961, roč. 48, s. 97–105.
  • TÉMA, B. Oronymie polsko-českého smíšeného pásu na Těšínsku. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1976, roč. 17, s. 61–80.
  • TÉMA, B. Zeměpisná jména ve Stříteži. In: ČEPELÁK, A. a A. GROBELNÝ, eds. Studie o Těšínsku, sv. 4. Český Těšín: Vlastivědný ústav okresu Karviná, 1976, s. 530–534.
  • TÉMA, B. Apelativa v anoikonymech východního Těšínska. Onomastický zpravodaj ČSAV. 1984, roč. 25, s. 75–85.
  • TÉMA, B. Zajímavá zeměpisná jména na Karvinsku. Těšínsko. 1987, roč. 30, č. 1, s. 7–10.
  • TÉMA, B. Zajímavá zeměpisná jména na užším Těšínsku. Těšínsko. 1987, roč. 30, č. 3, s. 16–17.
  • TÉMA, B. Zajímavá zeměpisná jména na Jablunkovsku. Těšínsko. 1988, roč. 31, č. 3–4, s. 42–45.
  • TÉMA, B. Zajímavá zeměpisná jména na Třinecku. Těšínsko. 1989, roč. 32, č. 2, s. 22–25.
  • TÉMA, B. Zajímavá zeměpisná jména v tzv. západním pásu na Těšínsku. Těšínsko. 1989, roč. 32, č. 1, s. 24–25.
  • TUREK, A. Původní české pomístní názvy v poněmčených vsích na Novojičínsku. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. 1985, sv. 35, s. 13–27.
  • UDOLPH, J. Studien zur slawischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen: Ein Beitrag zur Frage nach der Urheimat der Slaven. Heidelberg: Carl Winter a Universitätsverlag, 1979.
  • UTĚŠENÝ, S. Ještě k Dílům a Padělkům. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1966, 7, s. 23–27.
  • VASMER, M. Russisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 1953–1958. 3 sv.
  • VERMOUZEK, R. Kde stával Chvališov? Vlastivědný věstník moravský. 1961–1964, 16, s. 111–119.
  • VERMOUZEK, R. Zájezdní hospody. Vlastivědný sborník – Jižní Morava. 1977, 13, s. 129–139.
  • VERMOUZEK, R. a K. FIC. Pomístní názvosloví v Tišnově. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. 1981, roč. 22, s. 502–509.
  • Vlastivěda moravská. 1897–2002, roč. 1–68.
  • VLČEK, V. et al. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984.
  • Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I. Sborník prací přednesených na III. celostátním semináři o problematice zaniklých středověkých vesnic (Uherské Hradiště 10.–13. 5. 1971). Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1972.
  • ZIERHOFFER, Z. a K. ZIERHOFFER. Nazwy miast Wielkopolski. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie, 1987.


 

PUBLIKACE K SLOVNÍKU

Při tvorbě SPJMS vzniká řada odborných publikací, které jednak obohacují soudobý obraz moravské a slezské anoikonymie, popř. anoikonymie vůbec, jednak informují o teoreticko-metodologických východiscích slovníku. Soupis je průběžně doplňován.

  • BOHÁČOVÁ, M. Chorvatské osídlení jižní Moravy a jeho stopy ve vlastních jménech. Slavia. 2011, roč. 80, s. 419–430. ISSN 0037-6736.
  • BOHÁČOVÁ, M. a L. JANÁČOVÁ. Dědictví chorvatštiny v pomístních jménech obce Jevišovka. Slovanský jih: časopis Společnosti přátel jižních Slovanů v České republice. 2012, 12, č. 2, s. 3–10. ISSN 1213-3612.
  • BOHÁČOVÁ, M. Pomístní jména v jihomoravském pohraničí (na příkladu obce Jevišovka). Studia Slavica. 2014, roč. 18, č. 1, s. 159–164. ISSN 1803-5663.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku – digitalizace materiálu a metodologie zpracování. In: CIEŚLIKOWA, A., B. CZOPEK-KOPCIUCH a K. SKOWRONEK, eds. Nowe nazwy własne. Nowe tendencje badawcze. Kraków: Wydawnictwo PANDIT, 2007, s. 325–333. ISBN 978-83-88866-36-4.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Interactive Digital Version of the Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms (Minor Place Names). In: AHRENS, W., S. EMBLETON a A. LAPIERRE, eds. Names in Multi-Lingual, Multi-Cultural and Multi-Ethnic Contact. Proceedings of the 23rd International Congress of Onomastic Sciences, August 17–22 2008, York University, Toronto, Canada [CD]. Toronto: York University, 2009, s. 192–200.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. O metodičeskich principach raboty nad Slovarem mikrotoponimov Moravii i Silezii. In: BEREZOVIČ, E. L., ed. Materialy meždunarodnoj naučnoj konferencii Etnolingvistika – Onomastika – Etimologija, Jekaterinburg 8–12 sentjabrja 2009. Jekaterinburg: Izdatelstvo Uralskogo universiteta, 2009, s. 280–282. ISBN 978-5-7996-0451-6.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Ke konstrukci heslových slov ve Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 94–105. ISSN 1211-4413.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Metodologie konstrukce heslových slov ve „Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku“. In: ŁOBODZIŃSKA, R., ed. Nazwy własne a społeczeństwo. Łask: Oficyna Wydawnicza LEKSEM, 2010, s. 185–194. ISBN 978-83-60178-84-3.
  • ČIŽMÁROVÁ, L.: O metodičeskich principach raboty nad Slovarem mikrotoponimov Moravii i Silezii. Voprosy onomastiki. 2010, 8, 1, s. 267–277. ISSN 1994-2400.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Processing Methodology and Dialectological Aspects of the Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms (Minor Place Names). Slavia Centralis. 2010, 1, s. 183–195. ISSN 1855-6302.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Tvorba elektronického Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 79–93. ISSN 1211-4413.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Tvorba elektronické podoby Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In: HLADKÝ, J. a I. VALENTOVÁ, eds. Lexika slovenskej onymie. Zborník materiálov zo 17. slovenskej onomastickej konferencie Trnava 12. – 14. 9. 2007. Bratislava: Veda, 2010, s. 31–40. ISBN 978-80-224-1126-4.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Dialektologické aspekty Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In: SIEROCIUK, J., ed. Gwary dziś 6. Aktualne problemy dialektologii słowiańskiej. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskiego towarzystwa przyjacół nauk, 2012, s. 117–130. ISBN 978-83-7654-182-2.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Dialektologie a Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In: ČMEJRKOVÁ, S., J. HOFFMANNOVÁ a J. KLÍMOVÁ, eds. Čeština v pohledu synchronním a diachronním. Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český. Praha: Karolinum, 2012, s. 357–361. ISBN 978-80-246-2121-0.
  • ČIŽMÁROVÁ, L. Reflection of Dialect in Moravian and Silesian Anoikonyms. In: WANDL-VOGT, E., ed. Dialekt / dialekt 2.0, VIIth Congress of the International Society for Dialectology and Geolinguistics: Abstracts. Wien: Praesens, 2012, s. 88–89.
  • ČORNEJOVÁ, M. Odraz sídelních poměrů na jižní Moravě ve vlastních jménech. In: DAVID, J., M. ČORNEJOVÁ a M. HARVALÍK, eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky. Ostrava a Praha: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě a Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 2010, s. 114–119. ISBN 978-80-7368-779-3.
  • ČORNEJOVÁ, M. Vybrané aspekty pomístních jmen Moravy a Slezska s etymonem hrad-/hrád-. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 151–180. ISSN 1211-4413.
  • HLUBINKOVÁ, Z. Poznámka k tvoření detoponymických adjektiv v českých nářečích. Acta onomastica. 2005, roč. 46, s. 51–54. ISSN 1211-4413.
  • HLUBINKOVÁ, Z. Moravskoslezská a slovenská pomístní jména se základem brť-/brt-, popř. včel-. Slovenská reč. 2009, 74, s. 81–90. ISSN: 0037-6981.
  • HLUBINKOVÁ, Z. Jilm v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 181–188. ISSN 1211-4413.
  • HLUBINKOVÁ, Z. Vlastní jména a Český jazykový atlas. In: DAVID, J., M. ČORNEJOVÁ a M. HARVALÍK, eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky. Ostrava a Praha: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě a Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 2010, s. 195–197. ISBN 978-80-7368-779-3.
  • HLUBINKOVÁ, Z. Základ -brus- v toponymech na Moravě a ve Slezsku. Naše řeč. 2010, 93, s. 109–111. ISSN 0027-8203.
  • IREINOVÁ, M. Jméno František v českých nářečích a v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku. In: BALLEKOVÁ, K., ed. Jazykovedné štúdie XXVIII. Súradnice súčasnej slovanskej dialektológie. Bratislava: Veda, 2010, s. 89–95. ISBN 978-80-224-1171-4.
  • IREINOVÁ, M. Znalost pomístních jmen v Rosicích. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 247–268. ISSN 1211-4413.
  • IREINOVÁ, M. a H. KONEČNÁ. Konfrontace znalosti pomístních jmen v Jemnici, Rosicích a Lhoticích. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 299–304. ISSN 1211-4413.
  • KLOFEROVÁ, S. Basy a housle v onomastice a dialektologii. In: HARVALÍK, M., E. MINÁŘOVÁ a J. M. TUŠKOVÁ, eds. Teoretické a komunikační aspekty proprií. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 237–245. ISBN 978 -80 -210 -5102 -7.
  • KLOFEROVÁ, S. Pomístní jména odvozená od osobních jmen v kontextu onomastickém a dialektologickém. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 106–139. ISSN 1211-4413.
  • KLOFEROVÁ, S. Propriale und nichtpropriale Sprachareale: Einheit in der Vielfältigkeit. Slavia Centralis. 2010, 3, s. 52–60. ISSN 1855-6302.
  • KLOFEROVÁ, S. K územnímu rozrůznění předložek v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2011, roč. 52, s. 92–101. ISSN 1211-4413.
  • KLOFEROVÁ, S. Onymický a dialektový areál: paralelnost, či identičnost? In: HOLUB, Z. a R. SUKAČ, eds. Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě. Frýdek-Místek: Kleinwächter ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě, 2011, s. 164–172. ISBN 978-80-7248-773-8.
  • KLOFEROVÁ, S. K dialektologickým aspektům české onymie. In: SIEROCIUK, J., ed. Gwary dziś 6. Aktualne problemy dialektologii słowiańskiej. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskiego towarzystwa przyjacół nauk, 2012, s. 145–154. ISBN 978-83-7654-182-2.
  • KLOFEROVÁ, S. Hádky o Hádky (k lidové etymologii v pomístních jménech). In: MINÁŘOVÁ, E., D. SOCHOROVÁ a J. ZÍTKOVÁ, eds. Vlastní jména v textech a kontextech. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 122–126. ISBN 978-80-210-6631-1.
  • KLOFEROVÁ ml., S. Adjektiva v názvech komunikací na Moravě a ve Slezsku motivovaná směrem komunikace. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. 2008, A 56, s. 161–170. ISSN 0231-7567.
  • KLOFEROVÁ ml., S. Cíp, cvik(l) a klín v anoikonymech na Moravě a v české části Slezska. Acta onomastica. 2009, roč. 50, s. 117–128. ISSN 1211-4413.
  • KLOFEROVÁ ml., S. Cestičky, chodníky, pěšiny a stezky v pomístních jménech na Moravě a v české části Slezska. In: ŁOBODZIŃSKA, R., ed. Nazwy własne a społeczeństwo. Łask: Leksem, 2010, s. 203–213. ISBN 978-83-60178-84-3.
  • KLOFEROVÁ ml., S. K adjektivům v názvech komunikací na Moravě a ve Slezsku. In: HLADKÝ, J. a I. VALENTOVÁ, eds. Lexika slovenskej onymie. Zborník materiálov zo 17. slovenskej onomastickej konferencie Trnava 12. – 14. 9. 2007. Bratislava: Veda, 2010, s. 203–209. ISBN 978-80-224-1126-4.
  • KLOFEROVÁ ml., S. a Z. KOMÁRKOVÁ. K adjektivům ze jmen rostlin a porostů v anoikonymech na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2008, roč. 49, s. 175–180. ISSN 1211-4413.
  • KOMÁRKOVÁ, Z. Jména studánek na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 227–246. ISSN 1211-4413.
  • KONEČNÁ, H. Borovice v českých nářečích a v pomístních jménech. In: BALLEKOVÁ, K. ed. Jazykovedné štúdie XXVIII. Súradnice súčasnej slovanskej dialektológie. Bratislava: Veda, 2010, s. 96–101. ISBN 978-80-224-1171-4.
  • KONEČNÁ, H. Základ býk- v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 189–201. ISSN 1211-4413.
  • KONEČNÁ, H. Znalost pomístních jmen v Jemnici a Lhoticích. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 269–298. ISSN 1211-4413.
  • KONEČNÁ, H. K několika nářečním pojmenováním živočichů v pomístních jménech. In: HOLUB, Z. a R. SUKAČ, eds. Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě. Frýdek-Místek: Kleinwächter ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě, 2011, s. 173–181. ISBN 978-80-7248-773-8.
  • PŘADKOVÁ, P. Základy čern- a běl-/bíl- v pomístních jménech Moravy a Slezska. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 140–150. ISSN 1211-4413.
  • SPINKOVÁ, S. On Names of Pathways. Linguistica Brunensia. 2010, roč. 58, č. 1–2, s. 259–272. ISSN 1803-7410.
  • SPINKOVÁ, S. Osobní jméno Cyril a jeho odvozeniny v pomístních jménech na Moravě a ve Slezsku. In: DAVID, J., M. ČORNEJOVÁ a M. HARVALÍK, eds. Mnohotvárnost a specifičnost onomastiky. Ostrava a Praha: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě a Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, 2010, s. 446–453. ISBN 978-80-7368-779-3.
  • SPINKOVÁ, S. Po stopách dobytka a drůbeže v materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 202–226. ISSN 1211-4413.
  • SPINKOVÁ, S. K pomístním jménům s etymonem -drah- souvisícím s pohybem dobytka na Moravě a v české části Slezska. In: VALENTOVÁ, I., ed. Jazykovedné štúdie XXIX. Život medzi apelatívami a propriami. Bratislava: Veda, 2011, s.102–126. ISBN 978-80-224-1213-1.
  • SPINKOVÁ, S. Pomístní jména na území českého národního jazyka jako (historický) pramen. Studia slavica. 2014, roč.18, č. 1, s. 133–136. ISSN 1803-5663.
  • ŠIPKOVÁ, M. Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Čeština doma a ve světě. 2007, 15, s. 15–19. ISSN 1210-9339.
  • ŠIPKOVÁ, M. Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku – nový projekt české lingvistiky. In: CIEŚLIKOWA, A., B. CZOPEK-KOPCIUCH a K. SKOWRONEK, eds. Nowe nazwy własne. Nowe tendencje badawcze. Kraków: Wydawnictwo PANDIT, 2007, s. 321–324. ISBN 978-83-88866-36-4.
  • ŠIPKOVÁ, M. Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms: A New Project of Czech Linguistics. In: AHRENS, W., S. EMBLETON a A. LAPIERRE, eds. Names in Multi-Lingual, Multi-Cultural and Multi-Ethnic Contact. Proceedings of the 23rd International Congress of Onomastic Sciences, August 17–22 2008, York University, Toronto, Canada [CD]. Toronto: York University, 2009, s. 900–908. ISBN 978-1-55014-521-2.
  • ŠIPKOVÁ, M. In margine lexikografického zpracování pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In: HARVALÍK, M., E. MINÁŘOVÁ a J. M. TUŠKOVÁ, eds. Teoretické a komunikační aspekty proprií. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 267–272. ISBN 978 -80 -210 -5102 -7.
  • ŠIPKOVÁ, M. Slovar mikrotoponimov Moravii i Silezii: teoretičeskij i interpretacionnyj aspekty. In: BEREZOVIČ, E. L., ed. Materialy meždunarodnoj naučnoj konferencii Etnolingvistika – Onomastika – Etimologija, Jekaterinburg 8–12 sentjabrja 2009. Jekaterinburg: Izdatelstvo Uralskogo universiteta, 2009, s. 293–294. ISBN 978-5-7996-0451-6.
  • ŠIPKOVÁ, M. K českým pomístním jménům se základem -bab-/-báb-. In: ŁOBODZIŃSKA, R., ed. Nazwy własne a społeczeństwo. Łask: Oficyna Wydawnicza LEKSEM, 2010, s. 163–174. ISBN 978-83-60178-84-3.
  • ŠIPKOVÁ, M. K pomístním jménům na Moravě a ve Slezsku. In: RUSINOVÁ, E., ed. Přednášky a besedy ze XLIII. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 172–179. ISBN 978-80-210-5194-2.
  • ŠIPKOVÁ, M. Pomístní jména a jejich zpracování ve Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 48–78. ISSN 1211-4413.
  • ŠIPKOVÁ, M. Pomístní jména na Moravě a ve Slezsku a jejich zpracování. Národopisná revue. 2010, 1, s. 73–74.
  • ŠIPKOVÁ, M. Předmluva, Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 7–9. ISSN 1211-4413.
  • ŠIPKOVÁ, M. Slovar mikrotoponimov Moravii i Silezii: teoretičeskij i interpretacionnyj aspekty. Voprosy onomastiki. 2010, 8, s. 55–66. ISSN 1994-2400.
  • ŠIPKOVÁ, M. Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku – prolegomena. In: In: HLADKÝ, J. a I. VALENTOVÁ, eds. Lexika slovenskej onymie. Zborník materiálov zo 17. slovenskej onomastickej konferencie Trnava 12. – 14. 9. 2007. Bratislava: Veda, 2010, s. 41–46. ISBN 978-80-224-1126-4.
  • ŠIPKOVÁ, M. Theoretical and Interpretative Approaches to the Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms. Slavia Centralis. 2010, 3, s. 172–182. ISSN 1855-6302.
  • ŠIPKOVÁ, M. Dialektismy (nejen lexikální) ve Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. In: RUSINOVÁ, E., ed. Přednášky a besedy ze XLIV. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 216–222. ISBN 978-80-210-5511-7.
  • ŠIPKOVÁ, M. Současný stav zpracování pomístních jmen v Česku – jeho výsledky a perspektivy. In: SIEROCIUK, J., ed. Gwary dziś 6. Aktualne problemy dialektologii słowiańskiej. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskiego towarzystwa przyjacół nauk, 2012, s. 131–143. ISBN 978-83-7654-182-2.
  • ŠIPKOVÁ, M. K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů. In: RUSINOVÁ, E., ed. Přednášky a besedy ze XLVII. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 181–191. ISBN 978-80-210-6800-1.
  • ŠLOSAR, D. Utvářenost slov vstupujících do pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 314–338. ISSN 1211-4413.
  • ŠRÁMEK, R. Soupis pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, jejich druhové znaky, příprava a koncepce lexikografického zpracování (v letech 1964–1993). Acta onomastica. 2010, roč. 51, č. 1, s. 10–47. ISSN 1211-4413.
  • ŠTEFKOVÁ, M. Kámen v pomístních jménech Moravy a Slezska. Acta onomastica. 2012, roč. 53, č. 1, s. 282–294. ISSN 1211-4413.
  • ŠTEFKOVÁ, M. Moravská a slezská pomístní jména ve světle dialektologie. Studia slavica. 2014, roč. 18, č. 1, s. 147–157. ISSN 1211-4413.
  • ŠTEFKOVÁ, M. Svatý Jan v pomístních jménech Moravy a Slezska. Acta onomastica. 2011, roč. 52, s. 149–159. ISSN 1211-4413.
 

JAK CITOVAT

Při citování ze SPJMS doporučujeme uvádět bibliografický údaj v následující podobě:

Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. © 2014– [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz

nebo

ŠIPKOVÁ, M. BABÁRNA. In: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku [online]. Brno: dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. © 2014– [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné z: http://spjms.ujc.cas.cz

 

KONTAKT

Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Veveří 97, 602 00 Brno
dialekt@iach.cz

Informace o dialektologickém oddělení naleznete zde.