blaz-/bláz(e)n-

• K nář. apel. laz, láz (psl. *lazъ) ‚paseka, mýtina, kopanice na stráni nebo na horském svahu; pole, louka nebo pastvina na svahu, u lesa‘, zaznamenaná PJ se nacházejí na okrajích areálu jmen odvozených od základu laz-, láz-. Srov. LAZ/LÁZ. Podrobněji viz Kloferová, 2010, s. 56–58. Ztrátou povědomí o pův. motivaci byla některá PJ přikloněna k apel. blázen, bláznivý a v lidových výkladech spojována s různými událostmi („chlapec se zbláznil, protože se polekal vodníka“) a okolnostmi ((„lidem pracujícím na těžko obdělavatelných polích nadávali bláznů“).
• Kořen se objevuje ve variantě bláz(e)n-, shodné se spis. jazykem
• PJ se dokládají z Kroměřížska, Přerovska a Litovelska.
• BLÁZEN, BLAZISKA, BLAZIŠTÍ, BLÁZNICE, BLÁZNIVEC, BLÁZNIVSKÝ, BLAZY
Km