Spjms

AMERIKA301 f.

1 I a Amerika171; Ameriky17; Přední2/Zadní4 Amerika, Horní/Spodní Amerika, Malá4/Velká2 Amerika, Nová/Stará Amerika, Kunčinská/Novoveská Amerika, Černošská Amerika, Horkova/Křižíčkova/Pavlíkova/Tesařova/Zigáčkova Amerika; Prostřední Ameriky; Amerika u duba; Amerika a Trnkovce; Amerika předek, Amerika střed, Amerika zadek b Do Ameriky, Na Americe26, Nad Amerikou4, Pod Amerikou, U Ameriky4, V Americe35; Do Amerik, Na Amerikách2, V Amerikách; Do Malé Ameriky; Na Americe do Žlíbka; Na Americe 1, Na Americe 2, Na Americe 3a Vstávání u Ameriky; Šance u Ameriky b U vlčetínských hranic v Americe
2 a pole122, les28, hon24, m. č.21, pastvina12, louky11, sad6, louka5, samota5, lesík3, hostinec2, kopec2, zahrada2, břeh, budova, cesta, hájovna, hliniště, místo, močál, pastviny, porost, pozemek, pozemky, rybník, sádky, silnice, skála, trať, výletní místo b pole44, les9, louka9, m. č.6, hon4, bývalý rybník3, louky3, pastvina3, samota3, paseka2, rybník2, cesta, dům, místo, mokřina, trať ♦ a pole, valy b les
3 Do PJ vstupuje jméno světadílu Amerika (zde se míní Severní Amerika, přesněji USA), zaznamenané též v nář. podobě Amérika (na Šumpersku a Olomoucku). Jako pojmenovací motiv je poměrně mladého původu − je jednak odrazem vystěhovalecké vlny, která od poloviny 19. stol. z různých (především ekonomických) důvodů směřovala do USA, jednak různých okolností spjatých s návratem z Ameriky. • PJ jsou motivována 1) polohou pojmenovaného objektu na okraji katastru nebo jeho značnou vzdáleností od obce (pole Amerika v Mohelně TR leží „na konci katastru“), 2) polohou za vodním tokem (na louky a pole Amerika v Cidlině TR „se dříve jezdívalo za vodu jako do Ameriky“), 3) okolnostmi a událostmi spjatými s životem a prací v Americe: představy o tamním podnebí (pole Na Americe v Olší ZR leží v místech, kde „je teplo jak v Americe“) nebo zvyklostech (v hostinci „špatné pověsti“ Staro Amerika v Bohumíně KA (Pudlově) „byly poměry jako na Divokém západě v Americe“), namáhavé dobývání nové půdy (na poli Amerika v Kozárově BK se majitel „nadřel jako v Americe“), špatná kvalita či neúrodnost půdy (pastvina Amerika ve Hvozdci BO měla „špatnou kamenitou půdu“), méně úrodnost (pole Amerika v Rovensku SU „rodilo tolik jako v Americe“), zavádění nezvyklých rostlin (na pozemek Amerika v Dolních Studénkách SU byly „r. 1905 nasázeny americké odrůdy jabloní“), jiný způsob hospodaření nebo jeho úspěšný výsledek (pole Amerika v Olšanech SU leží na místě sadu, „za ovoce bylo utrženo mnoho peněz“), 4) osudy vystěhovalců a navrátilců (majitel pole Křižičkova Amerika v Bukové PV „se odstěhoval do Ameriky“, pole Amerika v Prakšicích UH má jméno „po neúspěšném navrátilci“). PJ Amerika bylo v době kolektivizace půdy i přes ideologickou regulaci názvosloví místy přeneseno na jména honů JZD (např. v Mladči OL, Milenově PR, Lukovečku ZL). • Nejpočetnější jsou jednoslovná PJ ve tvaru sg. i pl. Výraznou skupinu tvoří dvouslovná PJ s předložkou, nejčastěji obsahují předl. v a na, méně nad, pod, u, do. Tato PJ jsou motivována polohou. Poměrně hojná jsou dvouslovná PJ s přívlastkem shodným, jímž se vyjadřuje poloha v rámci katastru (přední, zadní, horní, spodní), poloha vzhledem k obci (kunčinská, novoveská), velikost (malá, velká), stáří (nová, stará), majetkový vztah (poses. adj. Křižičkova, Pavlíkova). Málo početná jsou PJ s neshodným přívlastkem s lokalizujícím nebo směrovým určením (pole Amerika u duba ve Zbýšově BO, pole Na Americe do Žlíbka v Jamném JI), dále PJ vzniklá administrativní cestou pro mapové účely, jako např. Amerika předek, Amerika střed, Amerika zadek (hony JZD v Troubelicích OL; tento způsob tvoření se v živé komunikaci neuplatňuje), a jména, v nichž je PJ Amerika užito jako pojmenování relačního objektu, který určuje jiné objekty podle polohy (např. pole Vstávání u Ameriky v Písařově SU). • V materiálu zcela převažují PJ ve tvaru sg., při užití názvů zemí a světadílů pro PJ dochází ke změně čísla jen zřídka. • PJ, jejichž základem je jméno světadílu Amerika, jsou velmi četná. Protože jsou typickým příkladem odrazu společenských podmínek, zejm. jejich časové, sociální a ekonomické podmíněnosti, jsou koncentrována do kdysi poměrně chudých regionů, odkud bylo vystěhovalectví do zámoří nejvyšší, např. jižní Valašsko, podhůří Českomoravské vrchoviny nebo Oderských vrchů. • SPJČ.
Šr