SPJMS

ČERT93 m.

1 I b Ku čertu2 ♦ Na čertové hrázi III b Pod Čertovou ♦ a Čertův důl, Čertův kout, Čertův rejd, Čertova díra/louka/rokle/skala4/skála/zmola, Čertovo koryto/sedlo2, Čertůj kámen, Čertův háj/hrádek/kameň3/kámen3/kopec/žleb2, Čertova grobel/strouha, Čertův rybník, Čertova pata/prdel2/šlápě/tlama, Čertovo kopyto/ucho, Čertovo lůžko, Čertův stůl2, Čertova cesta/hráza/chalupa/lávka3/pec/šopa/zeď, Čertův dům/hrádek/mlýn5/most, Čertova kazatelňa; Čertovy kameny/skaly3, Čertovy kule, Čertovy kazatelny/schůdky; Čertova noční obchůzka; Čertův kameň na Bušantě b K Čertovu sedlu, Na Čertovéj hrázi, U Čertového háje, U čertového kamena/kameňa2/kameně, U čertové skály2, U čertovy díry, U čertovýho kameně, U čertové zahrádky, U čertového kopyta, U čertovy nohy/ruky/šlapky, U čertového kameňa, U Čertovej lávky; U čertových schodků, V čertových skalách; V čertovém dole, V čertovým mlýně
2 b kopec2, pole ♦ a les12, skála8, kámen6, kopec6, kameny5, dům3, místo3, skály3, lávka2, louka2, m. č.2, pole2, cesta, hráz, jeskyně, kůlna, lesík, mlýn, most, náhon, rokle, rybník, trať, vodní nádrž, zatáčka, zřícenina b les7, pole4, skála3, louky2, m. č.2, místo2, kámen, lávka, lesík, lom, louka, sad, skály, strž
3 Většina doložených PJ obsahuje přívlastkové poses. adjektivum odvozené od apel. čert ve významu nadpřirozená bytost (viz -čert-). Toto poses. adjektivum přivlastňuje čertovi objekty, a) kde se podle lidových pověstí pohyboval (Čertův mlýn v Čeladné FM: „prý ho stavěl čert“; Čertuv kameň ve Valašském Meziříčí: „prý jej přinesl čert“), b) které se čertovi podobají nebo ho něčím připomínají (Čertuj kamen v Hlubokých Mašůvkách ZN: „zvláštní uskupení kamenů podobající se čertovi“; Čertův rybník v Hamrech nad Sázavou ZR: „bahnitý rybník se špinavou vodou, černou jako čert“) nebo c) kde se objevil někdo čertovi podobný nebo za něj převlečený (Čertova chalupa v Krasonicích JI: „Kdysi zloděj chodil krást převlečený za čerta. V jedné chalupě byl chycen sousedy a potrestán.“). Někdy jde o souvislost vzdálenější, volnější (PJ pro les Čertova lávka v Lipové ZL: „Přes žleb je postavena lávka, když zledovatí, čert aby po ní chodil“). • Zpravidla jde o objekty od obce poměrně vzdálené, kam lidé často nechodili a které mohly působit strašidelně nebo nebezpečně (Čertovy skaly ve Fryštáku ZL: „nevlídné, pochmurné místo“; Čertova grobel – hráz v Dolní Lutyni KA: „strašívalo tam“) a místa byla spojována s různými pověstmi (Čertův kámen v Ludkovicích ZL: „Podle pověsti čert nesl kámen, aby zastavil vodu v Lidečku. Kámen nedonesl, protože zakokrhal kohout.“), občas i nespecifikovanými (Čertův dům – les v Hutisku-Solanci VS: „opředen pověstmi“). • Některá PJ (označující zpravidla různé skalní útvary) vznikla přenesením celého slovního spojení s přívlastkovým posesivním adjektivem od čert, a to také podle podobnosti nebo rovněž v souvislosti s nějakou místní pověstí. Rozvíjená substantiva v těchto spojeních označují části čertova těla nebo se k nim vztahují, např. k jeho zdeformované noze (Čertova pata/šlápě, Čertovo kopyto, U čertovy nohy), někdy pojmenovávají také čertovy věci (Čertovo lůžko, Čertův stůl). Zajímavý soubor PJ tohoto typu, označujících různé shluky balvanů v lese, existuje v Žeravicích HO, celkem šest: kromě dvou naposledy uvedených ještě Čertova tlama/prdel, Čertovo ucho, Čertovy kule. Jen velmi výjimečně se objevují variantní jednoslovná PJ vzniklá univerbizací (Čertů kámen / Čerťák – pozemky ve Volfířově JH (Brandlíně) či Čertův mlýn / Čerťák – bývalý mlýn v Ivančicích BO (Němčicích)). • V některých případech je však motivace čertem v uvedeném významu zřejmě mylná (srov. Valentová, I., Čertorie a ľudová etymológia, Kultúra slova, 2009, roč. 43, č. 5, s. 281-284.) • PJ jsou většinou bezpředložková, jen asi jedna pětina doložených PJ jsou jména předložková, motivovaná polohou vzhledem k objektu přisuzovanému čertovi. Pouze ve dvou (předložkových) PJ je subst. čert obsaženo jako neodvozené apelativum: Ku čertu – kopce v Návsí FM a Újezdě ZL, jedno PJ (rovněž předložkové), Pod Č-tovou, obsahuje substant. poses. adjektivum, které bylo osamostatněno ze sousloví Čertova zeď a jež označuje pole „pod Čertovou zdí“, tj. „pod zachovanou částí městského opevnění“ v Podivíně BV. • PJ byla zaznamenána na většině moravského území, zejména na Zlínsku a Uherskohradišťsku, řidčeji v centrální oblasti; vzácně jsou doložena i ze Slezska. • IPJČ. • Viz -čert-
Či