SPJMS

BOUDA193 f.

1 I a Bouda3; Boudy11; Dolní/Horní/Vrchní bouda, Černá/Stříbrná/Zelená bouda, Nová/Stará2 bouda, Kamenná/Senná2/Zděná bouda, Daskabátská/Raškovská/Rohelská bouda, Cikánská/Pytlácká bouda, Cyrilova/Fuchsova/Gřibkova/Hanzlova/Hraběnčina/Janečkova2/Muchova/Strakova/Valouchova/Zuzákova bouda, Husí/Psí/Sviňská bouda; Dolní/Horní2/Spodní boudy, Staré boudy, Panské boudy; Bouda v luhu b Na boudě5, Pod boudou4, U boudy31, Za boudou5; Na boudách3, Na Boudech, Pod boudama2, Pod boudy, V boudech; K liščí boudě, Ku financové boudě, Na Dolní boudě, Pod kamennou boudou, Pod Bučkovou/Matoušovou boudou, U Dvořáčkovy boudy, U Dolní2 boudy, U bílé/černé/zelené boudy, U staré5 boudy; U Starých boud; U otevřené/shořelej/spálené/spálenej boudy, U březové/kamenné3/roštinové/senné/slaměné boudy, U Daskabátské/hoštejnské/hradišťskej/jedelské/rohelské boudy, U cikánové/kovářové/panáčkové/pastýřové/pytlácké/ruské/žebrácké boudy, U Cyrilové/Čipkové/Divišové/Dvořáčkové/Fičákové/Halíkové/Hubalovej/Chramostovy/Jónové/Kopečkové/Kopečkovy/Mackové/Plachové/Prokšové/Sajtlové/Skřivánkovej/Slavíkové/Škrobánkovej/Švestkové/Tylové/Vašíkové/Žalmanové boudy, U kocourové2/liščí/medvědí/psí/vlčí/výrové3/výrovej2 boudy, Ve staré boudě, Za horní boudou; U boudy v Uhliskácha Díl pod boudama2, Louka u boudy, Lubná u boudy; Čtvrtě od boudy, Hory nad boudama, Kukle pod boudou b Nad slatinou u boudy, Za lesem k boudě; Na Pískách u boudy
2 a les9, m. č.9, bouda7, pole7, budova5, hostinec4, chata4, vinné sklepy3, hon, kóta, kůlna, místo, most, paseka, šachty, vinohrad, zahrada b les62, pole46, místo7, m. č.6, louka4, pozemek4, hon3, kopec3, pastvina3, alej, místo v lese, palouky, silnice, trať, údolí, vinohrad, zahrady ♦ a pole4, hon, kopce, louka, vinohrad b místo, pole, pozemek
3 Jednoslovná PJ, doložená častěji v sg. tvaru, vznikla z apel. bouda (též v hláskových variantách bóda, búda, buda), pl. forma vznikla jeho pluralizací (případně z pl. tvaru apelativa). Většina PJ je však víceslovných, zpravidla přívlastkových, bezpředložkových i předložkových. Lexém bouda v PJ označuje zpravidla trvale neobydlené menší stavby, stojící osaměle a sloužící v krajině či v lese často jako orientační bod. Váže se s přívlastky nejčastěji podle majitele či obyvatele/obyvatel (Cyrilova/Fuchsova/Hraběnčina b. / U ruské b. – prý „zde stávala bouda, v níž bydleli ruští zajatci, kteří pracovali v lese“), podle obce, v jejímž směru nebo na jejímž území se nacházejí (U hoštýnské/jedelské b.), či podle barvy (U bílé b., Stříbrná b.). Dále se objevují jména podle polohy (Horní/Dolní b.), podle stáří (Nová/Stará b.), podle použitého stavebního materiálu (Kamenná b., U slaměné b.) či podle toho, co se v ní skladovalo (Senná b. - 3x ve Slezsku), podle zvířat (U psí/vlčí b.) či ptáků (Husí/Výrova b.) nebo podle místních událostí (U spálené b.). Pojmenování okolních pozemků často zůstávají, i když objekt už zanikl (tak je tomu často v případě místních částí). • Zřídka se slovo b. objevuje v názvu hospody: Muchova b. u Brna, Psi b. ve Frenštátě p. R., Vrchní b. v Tovéři (OL). • Lexém boudy pl. má někdy specifický význam: na Hodonínsku označuje současné či bývalé vinné sklepy: Búdy – Josefov, Milotice, Mutěnice, Na búdách – Louka; lexém bouda zde vlastně znamená zděnou místnost před vlastním sklepem, od toho pak jméno celého areálu; Panské b. (Rudice BK) je jméno šachet podle dřevěných přístavků, které chránily každou šachtu proti nepříznivému počasí (patřily vrchnosti). • Ve tvaru gen. pl. subst. bouda nedochází ke krácení kořenné samohlásky (U boud, U Starých boud, srov. ČJA 4, 140). • Bezpředložková PJ pojmenovávají bývalé nebo existující stavby výše uvedeného druhu, předložková pak místa podle polohy vzhledem k těmto stavbách. • PJ obsahující slovo bouda byla zaznamenána především na jižní polovině Moravy s největší koncentrací sev. od Brna, v okolí Kyjova a dále na Zábřežsku a Litovelsku; menší hustota jmen je ve Slezsku, na Valašsku a v sev. části Čes.-mor. vysočiny (tato PJ nejsou typická pro výše položené oblasti). • SPJČ; HŠ 1, 101 Bouda Člunovská. • Viz -boud-/-bud-
Či